loading
 
 

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

    Ladislav Sutnar

     

    Datum narození:

    09.11.1897

    Datum úmrtí:

    18.11.1976

    Životopis:

    Grafik a průmyslový výtvarník. Narodil se v Plzni, zemřel v New Yorku. Po maturitě v Plzni (1915) se zapsal na Umělecko průmyslovou školu v Praze, 1915 narukoval do rakousko-uherské armády. 1918-1923 studoval na UMPRUMu a speciální škole užitkové grafiky. Věnoval se zejména užitému umění, návrhům nábytku, hraček, dále knižní grafice, instaloval výstavy a redigoval časopisy věnované modernímu designu. Stal se předním představitelem funkcionalismu. 1927 navrhl výpravu pro hru L. Pirandella Jindřich IV. v Národním divadle v Praze. 1933 byl jmenován ředitelem Statní grafické školy v Praze. V roce 1939 se při pobytu v Americe rozhodl pro emigraci. V USA působil jako designer a svou prací zde získal velké uznání. Již jako student UMPRUMu se z popudu J. Veselého začal zbývat loutkovým divadlem. V roce 1921 na loutkářské výstavě v Topičově salóně v Praze vystavoval návrhy stylizovaných dekorací (mj. Lesa a Krajiny s hradem), které vyvolaly velký zájem návštěvníků. Pro Sutnarovy návrhy byla charakteristická jednoduchost až zkratkovitost kresby a výrazná snaha o zdůraznění atmosféry. Tímto debutem se zařadil do proudu výtvarníků, kteří odmítali snahy o realisticko-popisné tendence a hledali takové řešení scény, které by nepotlačovalo loutku, nýbrž odpovídalo strohosti a stylizovanosti loutek. Zjednodušení, lapidárnost kresby a důraz na barevnou expresivitu uplatnil Sutnar i v návrhu dekorace Pekla pro 5. sérii tzv. Dekorací českých umělců. Navrhoval také soustruhované loutky pro družstvo Artěl, určené pro malá rodinná loutková divadla. V roce 1924 dostal nabídku od vedení Dělnické akademie v Praze, které se rozhodlo vytvořit ze svého loutkového divadélka průbojnou scénu, na funkci uměleckého správce této scény. Společně s publicistou V. Fryčkem vypracoval Sutnar umělecký program, který formuloval ideová východiska, odpovídající levicovému zaměření Dělnické akademie a její poetiku, vycházející jak z orientace na nejnovější umělecké směry, tak ze zdůraznění loutkovosti jako rozhodujícího atributu celkového scénického výrazu. Průbojný charakter divadla mělo zdůraznit i jeho přejmenování na Scéna Drak. 9.11.1924 se konalo zahajovací představení Jiráskova Pana Johanesa. Sutnarovým důrazem na dramatickou funkci výtvarné složky charakterizovala tato inscenace přesně jeho umělecké záměry. Avšak Sutnarovo působení v Draku bylo spojeno s řadou problémů. Neměl k dispozici hry, které by odpovídaly proklamovaným ideovým záměrům, ochotnický soubor divadla tvořili nezkušení začátečníci a především zde chyběla režisérská osobnost, schopná sladit Sutnarovy záměry s celkem inscenace. Po tvrdé kritice z řad některých pražských loutkářů, kteří mu vyčítali jednak to, že vnáší do loutkového divadla pro děti politiku, jednak odmítali jeho scénografické návrhy, protože podle nich nebyly dost realistické, se Sutnar koncem sezóny 1924/25 dalšího působení v Draku vzdal. Přestože Sutnarův krok ochudil české loutkářství o významného tvůrce, jeho podněty nezůstaly opomenuty. Na jeho vizi moderního loutkového divadla a zejména na jeho scénografii navázali později loutkářští výtvarníci, mj. Jaroslav Šváb a začátkem 50.let Vojtěch Cinybulk.Sutnarovy návrhy loutek (i hraček) byly součástí velké výstavy jeho díla, uspořádané v roce 2004 v Jízdárně Pražského Hradu.

    Inscenátor:

    Jindřich IV. premiéra: sezona 1926/1927 - scéna

    Seznam představení