loading
 
Zvolte žánr:

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

Václav Štulc

 

Datum narození:

20.12.1814

Datum úmrtí:

09.08.1887

Životopis:

Narozen v Kladně, zemřel v Praze. Od roku 1827 studoval na staroměstském Akademickém gymnáziu (učitelé J. Jungmann, F. J. Svoboda), kde se sblížil se skupinou vlastenecky orientovaných studentů (K. H. Mácha, K. Sabina, J. B. Pichl aj.). Společně se scházeli u Štulce v bytě a debatovali o literatuře a společenských událostech. V roce 1830 vstoupil jako první student do právě založené Matice české. 1832 začal studovat tzv. filozofii (další přátelé K. S. Amerling, B. Jablonský aj.). Cestoval po Čechách, Moravě, Slovensku i Uhrách. 1835 vstoupil do arcibiskupského semináře, 1839 byl vysvěcen na kněze. Poté se stal kaplanem v Kvílicích u Slaného, kde působil i pedagogicky a osvětově. Od 1843 byl duchovním správcem v ústavu pro slepce pod Bruskou, od 1846 v ústavu choromyslných u sv. Kateřiny.
1848 Štulce zvolili do Národního výboru, výboru Lípy slovanské, účastnil se jednání Slovanského sjezdu, spoluzaložil Katolickou jednotu, stal se katechetou na staroměstském Akademickém gymnáziu, kde vyučoval i češtinu a dějepis. 1851 podnítil s O. Czerninem a J. V. Jirsíkem sbírku na stavbu novorománského kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. 1860 byl zvolen za sídelního kanovníka kolegiátní kapituly na Vyšehradě. V 60. a 70. letech dal podnět k založení tzv. Vyšší dívčí školy, Jednoty pro dostavění chrámu sv. Víta a družstva Katolického spolku tiskového Vlast; přednášel v Umělecké besedě a Besedě učitelské, přispíval do Riegrova Slovníku naučného hesly z oblasti církevní historie a pedagogiky. 1870 se stal vyšehradským proboštem, dal přestavět zdejší proboštství, kanovnické domy a kostel sv. Petra a Pavla, vysvěcení se však nedožil stejně jako realizace svého návrhu přeměnit vyšehradský hřbitov v čestné pohřebiště představitelů národního života. 1880 byl jmenován konzistorním radou krakovským a litoměřickým, 1881 domácím prelátem papeže Lva XIII. Ve své závěti odkázal značné obnosy Svatoboru, vyšehradské vikarii, chudým kněžím, chlapeckému semináři v Příbrami aj.
Rozsáhlá byla také Štulcova literární, překladatelská, adaptační a ediční činnost. Mezi jeho nejznámější díla patří básnický cyklus Na Tatrách a pod Tatrami, básnické sbírky Pomněnky na cestách, Harfa sionská, Dumy české aj. Psal též biografické práce o významných osobnostech obrozenské kultury (např. dva životopisy J. Jungmanna) a práce literárněhistorické (Pohled na literaturu českou věku Karla IV.). Přeložil hlavní díla polského básníka A. Mickiewicze a básně Z. Krasińského.
Je pohřben na Vyšehradě, hrob č. 96/4 (hrobka kanovníků kapituly vyšehradské).

Textové a hudební úpravy:

Halka premiéra: sezona 1886/1887 - překlad
Halka premiéra: sezona 1897/1898 - překlad

Seznam představení