loading
 
Zvolte žánr:

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

Antonín Dvořák - Hudební skladatel

Datum narození:

08.09.1841

Datum úmrtí:

01.05.1904

Životopis:

Antonín Dvořák byl jedním z nejslavnějších hudebních skladatelů všech dob. Jeho symfonické opusy patří ke světové špičce a jsou obvyklou součástí všech významnějších přehlídek symfonické hudby. Síla Dvořákovy melodické invence uchvacuje dodnes odborníky i laiky a brala dech i skladatelovým současníkům (je znám Brahmsův výrok: „Dvořákova témata pro vedlejší myšlenky by mně docela stačila i na myšlenky hlavní…“). Antonín Dvořák se proslavil svými symfonickými díly a velkými vokálně-instrumentálními skladbami, neméně však i koncertními skladbami a operami. Dvořák je čelním světovým představitelem tzv. klasicko-romantické syntézy. Narodil a vyrůstal v Nelahozevsi blízko Prahy. Jeho otec František byl řezníkem. V letech 1853-1856 pobýval mladý Antonín ve Zlonicích, kde se ho ujal místní kantor a varhaník Antonín Liehmann, který odhalil jeho mimořádný hudební talent (hrál na housle, klavír, varhany). V šestnácti letech tedy odešel do Prahy studovat varhanickou školu. Zároveň hrál na violu v orchestru Prozatímního divadla pod vedením Bedřicha Smetany.Velmi brzy začal skladatelskou dráhu. Jeho žena skladby poslala tehdy nejvýraznější osobnosti romantismu Johannesu Brahmsovi, který Dvořáka posléze doporučil jako skladatele berlínskému nakladateli Simrockovi. Pro něho Dvořák v roce 1878 napsal první řadu Slovanských tanců a díky vynikajícím kritikám se rázem proslavil po celém světě. Úspěšně se uplatnil i jako dirigent svých skladeb. Roku 1884 je Dvořák pozván do Londýna, aby dirigoval svou Stabat Mater, vokálně-instrumentální dílo, složené po smrti jedné z jeho dcer. Setkává se s ohromujícím úspěchem a získává tak silné vazby na anglickou hudební scénu, kde jej vynikající výkony souborů sborového zpěvu zčásti motivují k dalšímu kompozičnímu úsilí v oblasti skladeb vokálně-instrumentálního charakteru. Jeho Rekviem, poprvé uvedené v roce 1891 v Birminghamu pod skladatelovou taktovkou (česká premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze v dubnu roku 1892), je vyvrcholením této činnosti a představuje spolu s Mozartovým umělecky nejpřesvědčivější skladby tohoto druhu vůbec. Na základě všech úspěchů získává doktorát v Praze a Cambridge a stává se profesorem na pražské konzervatoři, kde vychoval řadu významných českých skladatelů, jakými byli např. Vítězslav Novák a Josef Suk starší. Josef Suk se seznámil a později oženil s Dvořákovou dcerou Otilií a stal se tak jeho zeťem.V roce 1892 je Dvořák obeslán dopisem ze Spojených států amerických. Zakladatelka americké národní konzervatoře v New Yorku, Jeanette Thurberová, se jej snaží získat jako ředitele této instituce. Dvořák sice nejprve váhá, ale pak nabídku přijme, aniž tuší (jak se později ukáže), jak velkolepé dílo (9. skladatelovu symfonii, složenou v roce 1893), jež se stane jednou z největších skladeb svého druhu v celé světové hudební historii, jeho americká mise přinese. Dvořákův pobyt ve Spojených státech amerických v letech 1892 - 1895 mu krom toho přináší další četné pocty a definitivně i světovou proslulost.Umění Antonína Dvořáka je naprosto osobitou klasicko-romantickou syntézou. Síla a absolutní jedinečnost skladatelova je přítomna především v orchestraci a instrumentaci. Jeho tvůrčí vývoj probíhal v několika etapách: první skladby vyrůstají z odkazu Beethovena a Schuberta, druhá fáze jeho úsilí je však již zcela v režii jeho osobitého cítění, kdy projevuje již naprosto originální a specifické hudební chápání jak po formální, tak obsahové stránce. Třetí období je typickým příklonem k vlasteneckým námětům a českým hudebním inspiracím (kantáta Hymnus, Moravské dvojzpěvy). Zvláštního zabarvení dodalo Dvořákově hudbě úsilí o obecně slovanský ráz tvorby, kterým obohatil nejvýrazněji světovou hudební tvorbu. Podobně (aniž by však opustil české a slovanské charakteristiky) byl za svého amerického pobytu inspirován hudbou černošskou a indiánskou, což se projevilo v jeho 9. symfonii, zvané "Novosvětská" , která patří k nejlepším dílům tohoto druhu v celé hudební historii. V posledním období dospěl k osobitě barvitému projevu v souvislosti s inspirací českými pohádkami a bájemi (opery Čert a Káča, Rusalka). Antonín Dvořák napsal 9 symfonií, několik symfonických básní, velké skladby instrumentální (Slovanské tance), vokální a vokálně-instrumentální (Stabat Mater, Svatá Ludmila, Requiem, Te Deum), 5 koncertních ouvertur, množství komorních skladeb (nejznámější je smyčcový kvartet F-dur, zvaný "Americký"), koncertů (houslový, violoncellový a klavírní), písně (Biblické písně), sbory, klavírní skladby (verze Slovanských tanců, později i orchestrální verze), 10 oper (nejznámější jsou Rusalka, Jakobín, Čert a Káča, Dimitrij a Armida) - viz následující přehled. Uctíván celým světem Dvořák nečekaně umírá v Praze 1. května 1904.Nejrůznější dokumenty a další památky (notové autografy, korespondence, listinné materiály, výtvarná díla, dobové fotografie, programy, plakáty), na tohoto výjimečného skladatele jsou umístěny v Muzeu Antonína Dvořáka, které od doby svého vzniku v roce 1932 sídlí v barokním letohrádku Amerika v Praze.Je pohřben na Vyšehradském hřbitově (14 ark., 35).

Aktualizace: září 2018

Je autorem titulů:

A les je tichý (Koncert)
Ach, není tu, není (Koncert)
Americký kvartet (Balet)
Árie Armidy z opery Armida (Koncert)
Árie Hraběte z opery Jakobín (Koncert)
Árie Ježibaby z opery Rusalka (Koncert)
Árie Ludmily z oratoria Svatá Ludmila (Ó dovol, abych zlíbat směla tvých nohou prach) (Koncert)
Árie Marbuela z opery Čert a Káča (Koncert)
Árie Martina z opery Šelma sedlák (Koncert)
Árie prince z opery Rusalka (Koncert)
Árie Rusalky z opery Rusalka (Koncert)
Árie Terinky z opery Jakobín (Koncert)
Árie Vodníka a svatební sbor Květiny bílé po cestě z opery Rusalka (Koncert)
Árie Vodníka z opery Rusalka (Koncert)
Árie z oratoria Svatá Ludmila (Koncert)
Árie ze Svatební košile (Koncert)
Armida (Opera)
Ave, maris stella (Koncert)
Biblická píseň (Koncert)
Biblické písně (Koncert)
Biblické písně (Pozdvihuji očí svých k horám) (Koncert)
Biblické písně (Při řekách babylónských) (Koncert)
Biblické písně (Slyš, ó Bože! Slyš modlitbu mou) (Koncert)
Biblické písně č. 5, 7, 10 (Koncert)
Čert a Káča (Opera)
Česká suita (Balet)
Dejte klec jestřábům (Koncert)
Dimitrij (Opera)
Dobrú noc (Koncert)
Domov můj (Koncert)
Duet Bětušky a Jeníka z opery Šelma sedlák (Koncert)
Duet Bohuše a Julie z 2. dějství opery Jakobín (Koncert)
Duet Terinky a Jiřího z 1. jednání opery Jakobín (Koncert)
Duet Václava a Martina z opery Šelma sedlák (Koncert)
Duet z opery Jakobín (Koncert)
Dvojzpěv z Šelmy sedláka (Koncert)
Holub na javoře (Koncert)
Husitská (Koncert)
Hymnus (Koncert)
Jakobín (Opera)
Jaro (Koncert)
Josef Kajetán Tyl (Koncert)
Jsem jako lípa košatá (Koncert)
Karneval (Koncert)
Kdyby byla kosa nabrúšená (Ostatní)
Když mne stará matka (Koncert)
Kéž duch můj sám (Koncert)
Klavírní kvintet A dur (Koncert)
Koncert a moll (Koncert)
Koncert árií z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka (Koncert)
Koncert h moll (Koncert)
Koncert pro housle a orchestr - II. věta (Ostatní)
Král a uhlíř (Opera)
Má píseň zas mi láskou zní (Koncert)
Moravské dvojzpěvy (Koncert)
Na táčkách (Koncert)
Obrázky ze staré Prahy (Ostatní)
Píseň o měsíčku z opery Rusalka (Koncert)
Písně milostné (Koncert)
Polka (Koncert)
Polonéza z opery Rusalka (Koncert)
Popatřiž na mne (Koncert)
Prsten (Koncert)
Předehra k opeře Dimitrij (Koncert)
Předehra k opeře Vanda (Koncert)
Předehra k Šamberkově obrazu ze života Josef Kajetán Tyl (Koncert)
Při řekách babylonských (Koncert)
Při vyšívání (Koncert)
Recitativ a árie z oratoria Svatá Ludmila (Koncert)
Requiem (Koncert)
Romance pro housle s průvodem orchestru (Koncert)
Rusalenka (Opera)
Rusalka (Opera)
Scéna z 3. jednání opery Jakobín (Koncert)
Serenáda d moll (Koncert)
Serenáda E dur (Koncert)
Scherzo capriccioso (Koncert)
Skromná (Koncert)
Slavnostní pochod (Koncert)
Slovanské rapsódie (Koncert)
Slovanské tance (Balet)
Slovanské tance (Koncert)
Slovanské tance (Koncert)
Slovanské tance č. 3, 5, 8, 11, 12, 13, 15 (Ostatní)
Slovanský tanec č. 15 (Koncert)
Slovanský tanec č. 16 (Ostatní)
Slovanský tanec č. 16 (Koncert)
Slovanský tanec č. 2 (Ostatní)
Slovanský tanec č. 4 (Ostatní)
Slovanský tanec č. 5 (Ostatní)
Slovanský tanec č. 8 (Koncert)
Slyš, o Bože (Koncert)
Smyčcový kvartet As dur (Koncert)
Sonatina D dur pro housle a klavír (Koncert)
Spi mé zlaté (Ostatní)
Stabat Mater (Koncert)
Struna naladěná (Koncert)
Svatá Ludmila (Opera)
Svatební košile (Koncert)
Svatební košile (Hoj, má panenko, tu jsem již!) (Koncert)
Svatební košile (Maria Panno, při mně stůj) (Koncert)
Symfonické variace (Koncert)
Symfonie D dur (Koncert)
Symfonie d moll (Koncert)
Symfonie e moll (Z Nového světa) (Koncert)
Symfonie G dur (Koncert)
Šelma sedlák (Opera)
Široké rukávy (Koncert)
Školní scéna z 2. jednání opery Jakobín (Koncert)
Te Deum (Koncert)
Tvrdé palice (Opera)
U potoka (Koncert)
Ukolébavka (Koncert)
Úryvek z druhého dějství opery Rusalka (Opera)
V přírodě (Koncert)
V tak mnohém srdci pusto je (Koncert)
Valčík (Koncert)
Vanda (Opera)
Večerní les (Koncert)
Violoncellový koncert (Ostatní)
Vodník (Koncert)
Z cyklu Čtvero písní (Koncert)
Z Nového světa (Balet)
Zajatá (Koncert)
Žalo děvča (Koncert)

Textové a hudební úpravy:

Josef Kajetán Tyl premiéra: sezona 1883/1884 - hudba
Živý obraz /k oslavě padesátileté památky národní hymny Kde domov můj/ premiéra: sezona 1884/1885 - hudba
Josef Kajetán Tyl premiéra: sezona 1895/1896 - hudba
Josef Kajetán Tyl premiéra: sezona 1897/1898 - hudba
Josef Kajetán Tyl premiéra: sezona 1901/1902 - hudba
Josef Kajetán Tyl premiéra: sezona 1938/1939 - hudba
Všeslovanský večer premiéra: sezona 1945/1946 - hudba
Hrdinové okamžiku premiéra: sezona 1963/1964 - hudba
Slavnostní matiné k 90. výročí znovuotevření ND premiéra: sezona 1973/1974 - hudba
Absolventský koncert tanečního oddělení konzervatoře v Praze premiéra: sezona 1974/1975 - hudba
Krutá hra / Outsider / Amen premiéra: sezona 1998/1999 - hudba
Česká baletní symfonie premiéra: sezona 2007/2008 - hudba
Česká baletní symfonie II premiéra: sezona 2013/2014 - hudba
Metafory tance (Pražský komorní balet) premiéra: sezona 2015/2016 - hudba
Slovanský temperament premiéra: sezona 2017/2018 - hudba
Pohádka (O zakletém princi a chytré Aničce) premiéra: sezona 2002/2003 - hudba
Stabat (Státní opera Praha) premiéra: sezona 2002/2003 - hudba

Inscenátor:

Dimitrij premiéra: sezona 1883/1884 - dirigent
Druhý koncert Františka Ondříčka premiéra: sezona 1886/1887 - dirigent, dirigent
Slovanské tance premiéra: sezona 1886/1887 - dirigent
Svatá Ludmila premiéra: sezona 1886/1887 - dirigent
Symfonie G dur premiéra: sezona 1889/1890 - dirigent
Stabat Mater premiéra: sezona 1890/1891 - dirigent
Koncert Antonína Dvořáka premiéra: sezona 1894/1895 - dirigent, dirigent, dirigent, dirigent

Seznam představení

Dostupná dokumentace:

Fotogalerie:

Antonín Dvořák
Antonín Dvořák

Antonín Dvořák
Antonín Dvořák

Antonín Dvořák
Antonín Dvořák

Antonín Dvořák
Antonín Dvořák

Antonín Dvořák
Antonín Dvořák