loading
 
 

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

    Petr Iljič Čajkovskij

    Datum narození:

    07.05.1840

    Datum úmrtí:

    06.11.1893

    Životopis:

    Ruský skladatel, hudební kritik a dirigent, profesor na konzervatoři v Moskvě (autor učebnice nauky o harmonii), jeden z nejvýznamnějších představitelů hudby 19. stol. Narodil se ve Votkinsku, zemřel v Petrohradě. V letech 1876–90 podporován mecenáškou Naděždou von Meck. V kompozičním díle spojoval prvky ruské lidové hudby s podněty klasické a romantické evropské hudby. Pro jeho sloh je příznačná lyrická subjektivní poloha a národní inspirace. Už Stravinskij, který byl uznávanou autoritou, upozornil na Čajkovského mistrovství, na jeho umění komponovat melodie a na dovednost zpracování skladeb. Když byl Čajkovskij jako vzor subjektivního patosu mnohými zbožňován, jinými nactiutrhán, začal na něj Stravinskij poukazovat jako na mistra kompozice, vyzdvihoval též jeho tvorbu baletních děl. Čajkovskij dirigoval řadu provedení svých děl (i v zahraničí, např. v Praze 1888 premiéru Evžena Oněgina). Z díla: šest symfonií (6. h moll Patetická), scénická hudba k divadelním hrám či předehry (Bouře, 1812, Hamlet, Romeo a Julie), tři klavírní koncerty (1. b moll), houslový koncert D dur, suity, opery (Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa, Panna Orleánská, Jolanta), balety (Labutí jezero, Šípková Růženka, Louskáček), skladby klavírní (cykly Dětské album, Roční doby), komorní (smyčcový kvartet D dur) a vokální.
    Balet Šípková Růženka (uváděný také pod názvem Spící krasavice), patří do „zlatého fondu“ klasického baletního odkazu 19. stol. Premiéra se uskutečnila v roce 1890 na scéně carského Mariinského divadla v Petrohradě. Balet vznikl na popud ředitele carských divadel J. A. Vsevoložského, který vytvořil libreto podle pohádek Ch. Perraulta a ujal se také výtvarného řešení celé inscenace. Nádherná hudba Čajkovského a geniální choreografické kompozice Petipy, prokazující schopnost pohybové charakteristiky a smysl pro jevištní účinek, zajistily tomuto titulu cestu na všechna světová jeviště.
    Na baletu Louskáček začal Čajkovský pracovat v roce 1891 dle detailně vypracovaného scénáře Maria Petipy. Specifikován byl nejen obsah a dění na jevišti, ale i počet taktů a charakter hudby, někdy i dokonce i její rytmická hodnota. O rok později byla hudba tohoto díla prvně představena veřejnosti ve formě koncertní suity a byla přijata s nadšením. Premiéra scénicky ztvárněného baletu se konala v Petrohradě 6. 12. 1892 spolu s Čajkovského operou Jolantou, přičemž dostudování inscenace se po nemocném Petipovi ujal Lev Ivanov.
    Obě nejslavnější Čajkovského opery, Evžen Oněgin (1879) i Piková dáma (1890), vznikly na motivy velmi intimně laděných Puškinových děl, plných subtilních detailů a skvělých vypravěčských postupů. Leccos z toho nutně musí romantická opera potlačit ve prospěch vlastních kvalit. To však vůbec neznamená, že příčinou častých návratů Čajkovského Oněgina na jeviště bývá jen obrovská divácká obliba několika highlights této opery – ať už jde o vzrušenou Taťáninu dopisovou árii, o melancholickou árii Lenského či slavnou árii knížete Gremina o lásce, která „kvete v každém věku“. Čajkovskij své dílo záměrně neoznačil jako „operu“, nýbrž jako „lyrické scény“. Pod zdáním banality příběhu o neopětované lásce Taťány k Oněginovi se skrývá věčné téma lidské osamělosti, konflikt jedinečnosti a uniformity, ideálů a rezignace. To vše je prodchnuto Čajkovského brilantní, strhující a emotivně naléhavou hudbou.

    Je autorem titulů:

    Adagio z baletu Louskáček (Ostatní)
    Adagio z II. jednání baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Andante z prvního kvarteta (Koncert)
    Árie Elisy z opery Piková dáma (Koncert)
    Árie Gremina z opery Eugen Oněgin (Koncert)
    Árie Heřmana z opery Piková dáma (Koncert)
    Árie Jany z opery Panna orleánská (Koncert)
    Árie Jeleckého z opery Piková dáma (Koncert)
    Árie Knížete Kurljatěva z opery Čarodějka (Koncert)
    Árie Lenského z opery Eugen Oněgin (Koncert)
    Árie Lízy ze 6. obrazu opery Piková dáma (Koncert)
    Árie Olgy z opery Eugen Oněgin (Koncert)
    Árie Pavlíny z opery Piková dáma (Koncert)
    Árie Pavlíny z Pikové dámy (Koncert)
    Árie Roberta z opery Jolanta (Koncert)
    Árie z opery Eugen Oněgin (Koncert)
    Árie z opery Panna Orleánská (Koncert)
    Arioso Heřmana z opery Piková dáma (Koncert)
    Arioso Kumy z opery Čarodějka (Koncert)
    Barcarola (Koncert)
    Canzonetta (Koncert)
    Čardáš z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Čtvrtá symfonie f moll (Koncert)
    Duet Taťany a Filipěvny z opery Eugenij Oněgin (Koncert)
    Duet z baletu Louskáček (Ostatní)
    Eugen Oněgin (Opera)
    Fantazie na motivy opery Eugen Oněgin (Koncert)
    Francesca da Rimini (Balet)
    Grand pas de deux z baletu Labutí jezero (Koncert)
    Italské rozmary (Balet)
    Jihoslovanský tanec (Balet)
    Jolanta (Opera)
    Když září den (Koncert)
    Klavírní koncert b moll - 1. věta (Koncert)
    Klavírní koncert b moll - finale (Koncert)
    Koncert D dur (Koncert)
    Koncert D dur - 3. věta (Koncert)
    Koncert G dur pro klavír a orchestr (Koncert)
    Labutí jezero (Balet)
    Labutí jezero - 2. obraz I. jednání (Balet)
    Labutí jezero - II. jednání (Balet)
    Labutí jezero - III. jednání (Balet)
    Louskáček (Balet)
    Louskáček - adagio (Ostatní)
    Mazepa (Opera)
    Melodie pro housle (Koncert)
    Mlčenlivost (Koncert)
    Napolitána z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Ne kukúšečka (Ostatní)
    Noc (Ostatní)
    Nocturno pro klavír (Koncert)
    Nokturno pro violoncello (Koncert)
    Ó kdybys věděla (Koncert)
    O zapěj mi matko (Koncert)
    Oněgin (Balet)
    Panna Orleánská (Opera)
    Pas de deux Modrého ptáka z baletu Šípková Růženka (Ostatní)
    Pas de deux Růženky a prince z baletu Šípková Růženka (Ostatní)
    Pas de deux z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Pas de deux z baletu Louskáček (Balet)
    Pas de deux z baletu Oněgin (Balet)
    Pas de quatre malých labutí z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Pas de trois z baletu Louskáček (Ostatní)
    Pas-de-deux z baletu Spící krasavice (Ostatní)
    Pas-de-quatre z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Patetická symfonie. IV. věta (Koncert)
    Piková dáma (Opera)
    Polonéza z opery Eugen Oněgin (Koncert)
    Premiéra Labutího jezera v Praze - dopisy (Ostatní)
    Proč (Koncert)
    Předehra 1812 (Koncert)
    Předehra solonnelle (Koncert)
    Roční doby - Září (Ostatní)
    Romance (Koncert)
    Romance sans paroles (Koncert)
    Ruský tanec (Ostatní)
    Scéna z 2. jednání baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Scéna z baletu Louskáček (Koncert)
    Serenáda (Balet)
    Scherzo a la Russe (Koncert)
    Spící krasavice. Pas de deux (Balet)
    Střevíčky (Opera)
    Svita z baletu Louskáček (Balet)
    Svita z baletu Šípková Růženka (Balet)
    Symfonie e moll (Koncert)
    Symfonie života (Balet)
    Šípková Růženka (Balet)
    Španělský tanec z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Tanec drahokamů (Balet)
    Tanec labutí z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Téma a variace ze svity č. 3 (Koncert)
    Trojka (Koncert)
    Ukolebávka (Koncert)
    Valčík Scherzo (Koncert)
    Valčík z opery Eugen Oněgin (Koncert)
    Valčík ze svity pro smyčcový orchestr (Koncert)
    Valse (Koncert)
    Variace prince z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Variace z baletu Labutí jezero (Ostatní)
    Variace z baletu Spící krasavice (Ostatní)
    Záporožci z opery Střevíčky (Ostatní)
    Zurčící potůčky stékají (Koncert)

    Textové a hudební úpravy:

    Eugenij Oněgin premiéra: sezona 1888/1889 - autor libreta
    Eugenij Oněgin premiéra: sezona 1901/1902 - autor libreta
    Eugenij Oněgin premiéra: sezona 1903/1904 - autor libreta
    Eugen Oněgin premiéra: sezona 1920/1921 - autor libreta
    Maškarní ples (Škola klasického baletního umění R. Remislavského) premiéra: sezona 1924/1925 - hudba
    Eugen Oněgin premiéra: sezona 1929/1930 - autor libreta
    Eugen Oněgin premiéra: sezona 1936/1937 - autor libreta
    Louskáček premiéra: sezona 1938/1939 - autor libreta
    Všeslovanský večer premiéra: sezona 1945/1946 - hudba
    Jevgenij Oněgin premiéra: sezona 1948/1949 - hudba
    Eugen Oněgin premiéra: sezona 1949/1950 - autor libreta
    Eugen Oněgin premiéra: sezona 1959/1960 - autor libreta
    Eugen Oněgin premiéra: sezona 1969/1970 - autor libreta
    Absolventský koncert tanečního oddělení konzervatoře v Praze premiéra: sezona 1974/1975 - hudba
    Oněgin (Stuttgartský balet) premiéra: sezona 1982/1983 - hudba
    Eugen Oněgin premiéra: sezona 1993/1994 - autor libreta
    Čajkovskij premiéra: sezona 1994/1995 - hudba
    Baletománie premiéra: sezona 2004/2005 - hudba
    Oněgin premiéra: sezona 2005/2006 - hudba
    Evžen Oněgin premiéra: sezona 2008/2009 - autor libreta
    Amerikana III premiéra: sezona 2012/2013 - hudba
    Absolventské představení 2016 (Taneční centrum Praha) premiéra: sezona 2015/2016 - hudba
    Bayerisches Staatsballett II., München - Junior Company premiéra: sezona 2015/2016 - hudba
    Black and White (Národní divadlo Brno) premiéra: sezona 2015/2016 - hudba
    Kauza Prométheus... a jiné příběhy (Taneční centrum Praha) premiéra: sezona 2017/2018 - hudba
    Oněgin premiéra: sezona 2019/2020 - hudba
    Eugen Oněgin (Státní opera Praha) premiéra: sezona 1997/1998 - autor libreta

    Inscenátor:

    Koncert Petra Iljiče Čajkovského premiéra: sezona 1887/1888 - dirigent, dirigent, dirigent
    Eugenij Oněgin premiéra: sezona 1888/1889 - dirigent
    Velký koncert Petra Iljiče Čajkovského premiéra: sezona 1888/1889 - dirigent, dirigent, dirigent, dirigent, dirigent, dirigent, dirigent, dirigent

    Seznam představení

    Dostupná dokumentace:

    Fotogalerie:

    Petr Iljič Čajkovskij
    Petr Iljič Čajkovskij

    Petr Iljič Čajkovskij
    Petr Iljič Čajkovskij

    Petr Iljič Čajkovskij
    Petr Iljič Čajkovskij

    Petr Iljič Čajkovskij
    Petr Iljič Čajkovskij

    Petr Iljič Čajkovskij (1879)
    Petr Iljič Čajkovskij (1879)