loading
 
 

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

    Giacomo Puccini

     

    Datum narození:

    22.12.1858

    Datum úmrtí:

    29.11.1924

    Životopis:

    Italský hudební skladatel, narodil se v Lucce, zemřel v Bruselu. Studoval v Lucce u svého otce, skladatele a varhaníka. Později oficiálně u Angeloniho a v Miláně u Bazziniho a Ponchielliho. V roce 1883 končí studium konzervatoře s diplomem "maestro di musica" a skladbou Capriccio Sinfonico, která má při provedení velký úspěch. V r. 1884 má v Miláně premiéru jeho operní prvotina Le Villy , která udělala značný dojem na Ricordiho, ten u něho objednal další operu Edgar.Navzdory slibné hudbě oběma operám uškodilo chabé libreto. Komponuje operu Manon Lescaut, kde se projevuje jeho spřízněnost s verismem, která je v této opeře očividná, potvrzuje se i v dalších jeho pracích (La Bohéma). Poté co mu prošla rukama řada libret sáhl Puccini po předloze k opeře Tosca (1900) , ve které přetvořil námět do podoby ponurého, leč stále naturalistického melodramu. Tosca dobývá světová jeviště, začíná komponovat Madama Butterfly. Při premiéře původní dvouaktové verze ale úplně propadla, zřejmě i kvůli problémům s libretem a celkovým rozvržením díla. Teprve po třetím přepracování, v němž postavil hlavní hrdinku opery do středu dění, dosáhl autor požadované celistvosti. V roce 1910 dokončil operu Děvče ze zlatého Západu, která měla premiéru v Metropolitní opeře v New Yorku s Emou Destinnovou a Enricem Carusem v hlavních rolích. Nastalo období pracného hledání námětu, Puccini přislíbil pro Vídeň zkomponovat komickou operu a výsledkem se stala opera La rondine (Vlaštovka). Navzdory prvotnímu úspěchu neprokázala takové kvality, aby se trvale zařadila do repertoáru divadel. Puccini se poté vrátil k záměru zkomponovat operní triptych, kterým se již dlouho zabýval. Při návštěvě Paříže v roce 1912 našel zajímavé téma, z něhož vznikla silně veristická opera Il tabarro (Plášť). Po ní rychle následovala Suor Angelica (Sestra Angelika) a posléze komický doplněk dvou předcházejících tragédií Gianni Schicchi. Pucciniho bezprostřením vzorem byl Verdi, zejména pak jeho pozdní opery, v nichž téměř zmizely hranice mezi árií, recitativem a ansámbly Patrný je rovněž vliv Richarda Wagnera, protože i Puccini vytvořil styl, v němž hrál významnou úlohu motiv spojující hudbu s dějem. V tomto směru se průběžně zdokonaloval až k svému poslednímu dílu Turandot, v níž hudební charakterizace hlavní hrdinky vyjadřuje spalující vášeň, která není v nevýrazném Gozziho předobraze vůbec patrná. Pucciniho lze považovat za kontroverzního umělce. Jeho nedostatky jsou však dávno zapomenuty, neboť je navždy zastínily kvality, z nichž k nejdůležitějším patří hluboký účinek, jakým dodnes na diváka působí.

    Je autorem titulů:

    Árie Cavaradossiho z 3. jednání opery Tosca (Koncert)
    Árie Cavaradossiho z opery Tosca (Koncert)
    Árie Čo-Čo-San z opery Madame Butterfly (Koncert)
    Árie Franka z 1. dějství opery Edgar (Koncert)
    Árie Mimi z opery Bohéma (Koncert)
    Árie Rudolfa z 1. dějství opery Bohéma (Koncert)
    Árie Rudolfa z opery Bohéma (Koncert)
    Árie Tosky z opery Tosca (Koncert)
    Bohéma (Opera)
    Děvče ze Západu (Opera)
    Duet Mimi a Rudolfa z opery Bohéma (Koncert)
    Edgar (Opera)
    Gianni Schicchi (Opera)
    Intermezzo z opery Manon Lescaut (Koncert)
    Madame Butterfly (Opera)
    Manon Lescaut (Opera)
    Messa di Gloria (Koncert)
    Plášť (Opera)
    Sestra Angelika (Opera)
    Tosca (Opera)
    Triptych (Opera)
    Turandot (Opera)
    Vlaštovka (La Rondine) (Opera)

    Textové a hudební úpravy:

    Manon Lescaut (Státní opera Praha) premiéra: sezona 2006/2007 - autor libreta

    Seznam představení

    Dostupná dokumentace:

    Fotogalerie:

    Giacomo Puccini
    Giacomo Puccini