loading
 
Zvolte typ představení:
Zvolte sezonu:

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

Giacomo Puccini

 

Datum narození:

22.12.1858

Datum úmrtí:

29.11.1924

Životopis:

Italský hudební skladatel, narodil se v Lucce, zemřel v Bruselu. Studoval v Lucce u svého otce, skladatele a varhaníka. Později oficiálně u Angeloniho a v Miláně u Bazziniho a Ponchielliho. V roce 1883 končí studium konzervatoře s diplomem "maestro di musica" a skladbou Capriccio Sinfonico, která má při provedení velký úspěch. V r. 1884 má v Miláně premiéru jeho operní prvotina Le Villy , která udělala značný dojem na Ricordiho, ten u něho objednal další operu Edgar.Navzdory slibné hudbě oběma operám uškodilo chabé libreto. Komponuje operu Manon Lescaut, kde se projevuje jeho spřízněnost s verismem, která je v této opeře očividná, potvrzuje se i v dalších jeho pracích (La Bohéma). Poté co mu prošla rukama řada libret sáhl Puccini po předloze k opeře Tosca (1900) , ve které přetvořil námět do podoby ponurého, leč stále naturalistického melodramu. Tosca dobývá světová jeviště, začíná komponovat Madama Butterfly. Při premiéře původní dvouaktové verze ale úplně propadla, zřejmě i kvůli problémům s libretem a celkovým rozvržením díla. Teprve po třetím přepracování, v němž postavil hlavní hrdinku opery do středu dění, dosáhl autor požadované celistvosti. V roce 1910 dokončil operu Děvče ze zlatého Západu, která měla premiéru v Metropolitní opeře v New Yorku s Emou Destinnovou a Enricem Carusem v hlavních rolích. Nastalo období pracného hledání námětu, Puccini přislíbil pro Vídeň zkomponovat komickou operu a výsledkem se stala opera La rondine (Vlaštovka). Navzdory prvotnímu úspěchu neprokázala takové kvality, aby se trvale zařadila do repertoáru divadel. Puccini se poté vrátil k záměru zkomponovat operní triptych, kterým se již dlouho zabýval. Při návštěvě Paříže v roce 1912 našel zajímavé téma, z něhož vznikla silně veristická opera Il tabarro (Plášť). Po ní rychle následovala Suor Angelica (Sestra Angelika) a posléze komický doplněk dvou předcházejících tragédií Gianni Schicchi. Pucciniho bezprostřením vzorem byl Verdi, zejména pak jeho pozdní opery, v nichž téměř zmizely hranice mezi árií, recitativem a ansámbly Patrný je rovněž vliv Richarda Wagnera, protože i Puccini vytvořil styl, v němž hrál významnou úlohu motiv spojující hudbu s dějem. V tomto směru se průběžně zdokonaloval až k svému poslednímu dílu Turandot, v níž hudební charakterizace hlavní hrdinky vyjadřuje spalující vášeň, která není v nevýrazném Gozziho předobraze vůbec patrná. Pucciniho lze považovat za kontroverzního umělce. Jeho nedostatky jsou však dávno zapomenuty, neboť je navždy zastínily kvality, z nichž k nejdůležitějším patří hluboký účinek, jakým dodnes na diváka působí.

Je autorem titulů:

Árie Cavaradossiho z opery Tosca (Koncert)
Árie Čo-Čo-San z opery Madame Butterfly (Koncert)
Árie Franka z 1. dějství opery Edgar (Koncert)
Árie Mimi z opery Bohéma (Koncert)
Árie Rudolfa z 1. dějství opery Bohéma (Koncert)
Árie Rudolfa z opery Bohéma (Koncert)
Árie Tosky z opery Tosca (Koncert)
Bohéma (Opera)
Děvče ze Západu (Opera)
Duet Mimi a Rudolfa z opery Bohéma (Koncert)
Edgar (Opera)
Gianni Schicchi (Opera)
Intermezzo z opery Manon Lescaut (Koncert)
Madame Butterfly (Opera)
Manon Lescaut (Opera)
Messa di Gloria (Koncert)
Plášť (Opera)
Sestra Angelika (Opera)
Tosca (Opera)
Triptych (Opera)
Turandot (Opera)
Vlaštovka (La Rondine) (Opera)

Textové a hudební úpravy:

Manon Lescaut (Státní opera Praha) premiéra: sezona 2006/2007 - autor libreta

Seznam představení

Dostupná dokumentace:

Fotogalerie:

Giacomo Puccini
Giacomo Puccini