loading
 
 

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

    Sergej Prokofjev

     

    Datum narození:

    27.04.1891

    Datum úmrtí:

    05.03.1953

    Životopis:

    Ruský skladatel, klavírista a dirigent. Narodil se v Soncovce, zemřel v Moskvě.O základní hudební vzdělání syna zámožného správce statků pečovala jeho matka. V létě od roku 1902 k nim jezdil na dovolenou R. Glier a během těchto pobytů zasvěcoval mladého Prokofjeva do hudební teorie. 1904-1914 studoval na petrohradské konzervatoři u Ljadova skladbu a kontrapunkt, u Rimského-Korsakova instrumentaci a u Jesipovové klavír. Už během studií se připojil ke skupině pořádající Večery soudobé hudby, během nichž interpretoval své provokující klavírní skladby. V červenci 1912 hrál veřejně svůj První a o rok později Druhý klavírní koncert; oba měly bouřlivou , ale rozporuplnou odezvu. 1913-1915 podnikl s matkou několik zájezdů do Francie, Anglie, Říma a do Švýcar, kde u něho Ďagilev objednal balet. Z materiálů k této nedokončené skladbě vzniklo jedno z nejútočnějších skladatelových děl "barbarská" Skytská suita (1916); při její petrohradské premiéře opustil Glazunov na protest sál. V roce 1917 složil vytříbeně prostou Klasickou symfonii, aby všem dokázal, jak dokonale ovládá slohový odkaz minulosti. K ruské tradici se přihlásil operou Hráč (podle Dostojevského 1916), v níž se záměrně postavil proti Wagnerovi , která je nejen vynikající studií lidské vášně, ale i vtipnou komedií. Po převzetí moci vládou sovětů dal Prokofjevovi komisař osvěty Lunačarskij pas, aby mohl zahraničním pobytem rozšířit svůj autorský obzor. Téměř 15 let žil převážně v cizině (USA, Frnancie, Bavorsko aj.) jako skladatel a koncertní klavírista; často se vracel do vlasti, kde také koncertoval. V zahraničí vznikly jeho opery Láska ke třem pomerančům (1919, podle Gozziho), Ohnivý anděl (1919-1927, podle Brjusova) balety Ocelový skok (Paříž 1927) Marnotratný syn (1928), Na Dněpru (1930). V roce 1935 vytvořil Prokofjev pro Velké divadlo v Moskvě na shakespearovský námět své vrcholné baletní dílo Romeo a Julie. Na vlastní text složil v roce 1936 "symfonickou pohádku pro děti" Péťa a vlk, v níž příkladně sloučil pedagogický záměr s vysokou uměleckou úrovní. V roce 1939 ukončil sva zahraniční turné a žil dále v Moskvě. Spolupracoval s režiséry Mejercholdem a Ejzenštejnem, Pro jeho filmy Alexandr Něvský a Ivan Hrozný (1944) napsal strhující hudbu, která dál žije v kantátové formě.Obě díla vznikla v době nacistického ohrožení jako výraz skladatelova hlubokého vlastenectví.Podobně motivován byl i vznik jeho opery podle Tolstého románu Vojna a mír (1946-1952). Posledním uplatněním Prokofjevova osobitého humoru se stala opera Zásnuby v klášteře, k níž si sám zpracoval libreto (1940, podle Sheridana). Tradici ruského baletu rozmnožila Popelka (1944) a Kamenný kvítek (1950). Prokofjevovo dílo patří k vrcholům hudby 20. století. Jeho osobitý a velmi diferencovaný sloh se rodil jako reakce na konzervativní akademismus a dobové oslnění impresionismem. Vytvoříl nový typ snivé, ale mužné lyriky. Osobitá je linie jeho hudebního sarkasmu, grotesky a ironie. Měl silný vliv na českou hudbu.V roce 1948 byl označen za dekadentního buržoazního skladatele a jeho mnohá díla byla v Sovětském svazu zakázána. Začalo ho zrazovat zdraví,onemocněl těžkou nemocí, které podlehl 5. 3. 1953, shodou náhod ve stejný den jako Stalin.

    Je autorem titulů:

    Alexandr Něvský (Koncert)
    Árie Kutuzova z opery Vojna a mír (Koncert)
    Cikánský tanec z baletu Kamenný kvítek (Ostatní)
    Duet z baletu Kamenný kvítek (Ostatní)
    Kamenný kvítek (Balet)
    Klasická symfonie - finále, polka (Koncert)
    Koncert pro klavír a orchestr č. 3 (2. a 3. věta) (Koncert)
    Láska ke třem pomerančům (Opera)
    Marnotratný syn (Balet)
    Óda na ukončení války (Koncert)
    Ohnivý anděl (Opera)
    Peter and Wolf (Balet)
    Popelka (Balet)
    Prchavé vidiny (Balet)
    Příběh opravdového člověka (Opera)
    Romeo a Julie (Balet)
    Semjon Kotko (Opera)
    Sněhurka (Ostatní)
    Soubojové scény z baletu Romeo a Julie (Ostatní)
    Ukolébavka z kantáty Alexandr Něvský (Koncert)
    Variace Jiskřičky z baletu Kamenný kvítek (Ostatní)
    Vlna a kámen (Balet)
    Vojna a mír (Opera)
    Zásnuby v klášteře (Opera)

    Textové a hudební úpravy:

    Vojna a mír premiéra: sezona 1947/1948 - autor libreta
    Baletní večer premiéra: sezona 1948/1949 - hudba
    Maškaráda premiéra: sezona 1948/1949 - autor libreta
    Romeo a Julie premiéra: sezona 1949/1950 - autor libreta
    Semjon Kotko (Státní divadlo Brno) premiéra: sezona 1959/1960 - autor libreta
    Romeo a Julie premiéra: sezona 1961/1962 - autor libreta
    Láska ke třem pomerančům premiéra: sezona 1962/1963 - autor libreta
    Ohnivý anděl (Státní divadlo Brno) premiéra: sezona 1962/1963 - autor libreta
    Semjon Kotko (Státní divadlo Ostrava) premiéra: sezona 1962/1963 - autor libreta
    Vojna a mír (Státní divadlo Brno) premiéra: sezona 1962/1963 - autor libreta
    Zásnuby v klášteře (Divadlo J. K. Tyla Plzeň) premiéra: sezona 1962/1963 - autor libreta
    Romeo a Julie (Divadlo opery a baletu RLR Bukurešť) premiéra: sezona 1964/1965 - autor libreta
    Zásnuby v klášteře premiéra: sezona 1965/1966 - autor libreta
    Vojna a mír premiéra: sezona 1970/1971 - autor libreta
    Semjon Kotko premiéra: sezona 1977/1978 - autor libreta
    Ohnivý anděl premiéra: sezona 1980/1981 - autor libreta
    Romeo a Julie (Velké divadlo, Moskva) premiéra: sezona 1981/1982 - autor libreta
    Zásnuby v klášteře premiéra: sezona 1986/1987 - autor libreta
    Sněhová královna premiéra: sezona 2015/2016 - hudba
    Láska ke třem pomerančům premiéra: sezona 2018/2019 - autor libreta

    Seznam představení