loading
 
Zvolte typ představení:
Zvolte sezonu:

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

Václav Kašlík

Datum narození:

28.09.1917

Datum úmrtí:

04.06.1989

Životopis:

Narozen v Poličné (u Valašského Meziříčí), zemřel v Praze. Vystudoval skladbu a dirigování na pražské Konzervatoři a paralelně studoval hudební vědu a estetiku na Karlově univerzitě. Po ukončení konzervatoře se dále vzdělával v operní režii u režiséra Ferdinanda Pujmana a v dirigování v mistrovské třídě Václava Talicha, který měl zásadní vliv na Kašlíkovo budoucí umělecké směřování. První kroky divadelní kariéry Kašlíka zavedly do pražského Divadla E. F. Buriana, kde působil jako dirigent (1940–1941), a uskutečnil zde také svůj divadelní kompoziční debut, kterým byl balet Juan, později uvedený i v Národním divadle v Praze. Dirigent Václav Talich Kašlíka nejen vedl v oblasti dirigování, ale podporoval jej i v režijní práci. Pod jeho záštitou uskutečnil Kašlík v roce 1942 svou první režii v Národním divadle, kterou byl večer dvou aktovek skladatele Pavla Bořkovce – baletu Krysař a opery Satyr. Do divadelního světa tak Talich uvedl nejen Kašlíka jako režiséra, ale i dalšího svého žáka – Jaroslava Krombholce jako dirigenta. Na inscenaci Kašlík také poprvé spolupracoval s výtvarníkem Františkem Trösterem.
Stálé angažmá jako dirigent a režisér však Kašlík získal v Brně, kde během ročního působení v letech 1943–1944 hudebně a režijně nastudoval Dvořákovu Rusalku a Mozartova Dona Giovanniho. V Praze se v roce 1945 stal jedním ze spoluzakladatelů Divadla 5. května – v budově bývalého Nového německého divadla – a vedl zde soubor opery jako šéf, režisér i dirigent až do jeho spojení s Národním divadlem v roce 1948. Ve Opeře 5. května se v letech 1945–1948 zrodily doslova legendární inscenace, kterými byli mj. Smetanovi Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta, Kašlíkova Zbojnická balada, Bizetova Carmen, Prokofjevova Maškaráda – vše v režii Václava Kašlíka, Offenbachovy Hoffmannovy povídky a Verdiho Rigoletto v režii Alfréda Radoka nebo Pucciniho Bohéma a Tosca v režii Karla Jerneka.
Po sloučení Opery 5. května s Národním divadlem přešel Václav Kašlík do Národního divadla a setrval zde v uměleckých i vedoucích funkcích až do své smrti (1948–1989). Z počátku se inscenacím věnoval po stránce hudební i režijní – k těmto patří například dvě převzaté inscenace z Opery 5. května: Braniboři v Čechách a Maškaráda, dále Kvapilova Pohádka máje (1950) a Carmen (1954). Postupně režijní podíl v jeho práci převážil a za všechny jeho inscenace na všech třech tehdejších scénách Národního divadla jmenujme především Smetanova Dalibora (1955) a Prodanou nevěstu (1955 a 1958), Janáčkovu Věc Makropulos (1956) a Výlety páně Broučkovy (1959), Martinů Juliettu (1963) a Řecké pašije (1967 a 1984), Mozartova Dona Giovanniho (1962 a 1969) a Kouzelnou flétnu (1961), Verdiho Aidu (1957) a Macbetha (1978), Čajkovského Evžena Oněgina (1960), Musorgského Borise Godunova (1968), Wagnerovy Mistry pěvce Norimberské (1978).
Stal se jedním z hlavních režisérů, kteří v letech 1948–1989 vtiskli opeře Národního divadla výraznou tvář. Režijně se snažil představit operní inscenace jako divadelně dynamické, živé, vizuálně poutavé a originální. Tento princip se projevoval také ve scénografické složce inscenací, na které zpočátku spolupracoval s Františkem Trösterem, později stále častěji s Josefem Svobodou. Ve svých inscenacích používal filmové prostředky a projekce, například v mimořádně úspěšné Dvořákově Rusalce (1960), která se za 30 let dočkala více než 600 repríz, nebo v Daliborovi (1961). Dokázal však i ctít prostor a genia loci Stavovského divadla ve své taktéž nesmírně úspěšné inscenaci Dona Giovanniho z roku 1969, jejíž obnovená podoba byla s úspěchem uváděna i po přelomu století.
Kromě několika baletů a instrumentálních skladeb je Kašlík autorem dvou oper a dvou zpěvoher. Mimo již zmíněné Zbojnické balady (1939–1941), opery na vlastní libreto podle lidových textů, zkomponoval operu Krakatit (1960–61) na námět románu Karla Čapka – v Národním divadle uvedenou v roce 1966 – a zpěvohry Silnice (1980) na vlastní libreto podle scénáře Federica Felliniho – v ND 1982 – a Krysař (1981–83) podle románu Viktora Dyka. Ani kompoziční činností ještě nekončí výčet Kašlíkova uměleckého působení. Je třeba připomenout jeho významný zahraniční režijní podíl. První zahraniční režií byl jeho vlastní balet Jánošík v drážďanské Staatsoper. Následovala dlouhá řada dalších, mj.: Rusalka pro Benátky (Teatro la Fenice), Amsterdam (Holland Festival), Vídeň (Volksoper), Mnichov (Gärtnerplatz Theater) a Karlsruhe (Staatstheater), Hindemithův Cardillac v Miláně (Teatro alla Scala), Boris Godunov ve Veronské aréně, Dalibor, Hoffmannovy povídky, Faust a Markétka, Martinů Hry o Marii pro Wiesbaden (Staatstheater), Debussyho Pelléas a Mélisanda, Verdiho Nabucco, Wagnerův Tannhäuser pro Londýn (Covent Garden), Julietta, Carmen, Janáčkova Káťa Kabanová, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Prodaná nevěsta, Čajkovského Piková dáma, Verdiho Trubadúr pro Hannover (Staatsoper).
Vlastní kapitolou je Kašlíkova operní televizní a filmová režie. Kašlík se stal významným mezinárodním představitelem tohoto specifického mediálního umění s několika desítkami inscenovaných oper a baletů pro Československou televizi a německou televizi ZDF. K těm nejznámějším patří filmová zpracování oper Prodaná nevěsta a Rusalka. Je také autorem knihy vzpomínek s charakteristickým názvem Jak jsem dělal operu (Panton, Praha 1987). Pohřben je na městském hřbitově v Příbrami (stará část, 11, 0190).

Vedoucí funkce v ND:

Zástupce šéfa opery (sezona 1958/1959)
Zástupce šéfa opery (sezona 1959/1960)
Zástupce šéfa opery (sezona 1960/1961)

Je autorem titulů:

Jánošík (Balet)
Juan (Balet)
Krakatit (Opera)
Silnice (Opera)
Zbojnická balada (Opera)

Textové a hudební úpravy:

Jánošík premiéra: sezona 1952/1953 - autor libreta
Juan premiéra: sezona 1958/1959 - autor libreta
Krakatit premiéra: sezona 1965/1966 - autor libreta
Silnice premiéra: sezona 1981/1982 - autor libreta
Zbojnická balada premiéra: sezona 1986/1987 - autor libreta
Krakatit premiéra: sezona 2016/2017 - autor libreta

Inscenátor:

Krysař premiéra: sezona 1942/1943 - režie
Satyr premiéra: sezona 1942/1943 - režie
Bohema premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent
Braniboři v Čechách premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent, režie
Carmen premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent, režie
České jesličky premiéra: sezona 1948/1949 - režie
Karneval premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent
Maškaráda premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent, režie
Prodaná nevěsta premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent
Revoluční variace premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent
Špalíček premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent
V studni premiéra: sezona 1948/1949 - dirigent
Vodník premiéra: sezona 1948/1949 - režie
Pohádka máje premiéra: sezona 1949/1950 - dirigent, režie
Svatební scény premiéra: sezona 1949/1950 - dirigent
Psohlavci premiéra: sezona 1950/1951 - režie
Rusalka premiéra: sezona 1950/1951 - režie
Čarostřelec premiéra: sezona 1951/1952 - režie
Jánošík premiéra: sezona 1952/1953 - dirigent
Carmen premiéra: sezona 1953/1954 - dirigent, režie
Příhody lišky Bystroušky premiéra: sezona 1953/1954 - režie
Dalibor premiéra: sezona 1954/1955 - režie
Labutí jezero premiéra: sezona 1954/1955 - dirigent
Prodaná nevěsta premiéra: sezona 1954/1955 - režie
Prodaná nevěsta (SND Bratislava) premiéra: sezona 1954/1955 - režie
Rusalka premiéra: sezona 1954/1955 - režie
Závěrečný koncert zájezdu opery ND do SSSR premiéra: sezona 1954/1955 - dirigent, dirigent
Byli jsme v Moskvě premiéra: sezona 1955/1956 - dirigent
Psohlavci premiéra: sezona 1955/1956 - režie
Věc Makropulos premiéra: sezona 1955/1956 - režie
Večer Otakara Ostrčila k dvacátému výročí úmrtí premiéra: sezona 1955/1956 - dirigent
Aida premiéra: sezona 1956/1957 - režie
Piková dáma premiéra: sezona 1956/1957 - dirigent
Beg Bajazid premiéra: sezona 1957/1958 - režie
Prodaná nevěsta premiéra: sezona 1957/1958 - režie
Bludný Holanďan premiéra: sezona 1958/1959 - režie
Mirandolina premiéra: sezona 1958/1959 - dirigent
Zuzana Vojířová premiéra: sezona 1958/1959 - režie
Don Carlos premiéra: sezona 1959/1960 - dirigent
Eugen Oněgin premiéra: sezona 1959/1960 - režie
Rusalka premiéra: sezona 1959/1960 - režie
Výlety pana Broučka premiéra: sezona 1959/1960 - režie
Dalibor premiéra: sezona 1960/1961 - režie
Kouzelná flétna premiéra: sezona 1961/1962 - režie
Don Giovanni premiéra: sezona 1962/1963 - režie
Julietta premiéra: sezona 1962/1963 - režie
Piková dáma premiéra: sezona 1963/1964 - dirigent
Krútňava premiéra: sezona 1964/1965 - režie
Carmen premiéra: sezona 1965/1966 - režie
Věc Makropulos premiéra: sezona 1965/1966 - režie
Řecké pašije premiéra: sezona 1966/1967 - režie
Boris Godunov premiéra: sezona 1967/1968 - režie
Don Giovanni premiéra: sezona 1968/1969 - režie
Smrt kmotřička premiéra: sezona 1969/1970 - režie
Simon Boccanegra premiéra: sezona 1971/1972 - režie
Čertova stěna premiéra: sezona 1973/1974 - režie
Don Giovanni premiéra: sezona 1974/1975 - režie
Don Giovanni premiéra: sezona 1974/1975 - režie
Kouzelná flétna premiéra: sezona 1975/1976 - režie
Ariadna na Naxu premiéra: sezona 1976/1977 - režie
Macbeth premiéra: sezona 1977/1978 - režie
Mistři pěvci norimberští premiéra: sezona 1978/1979 - režie
Čarostřelec premiéra: sezona 1979/1980 - režie
Sluha dvou pánů premiéra: sezona 1980/1981 - režie
Dalibor premiéra: sezona 1981/1982 - režie
Mistři pěvci norimberští premiéra: sezona 1981/1982 - režie
Čert a Káča premiéra: sezona 1982/1983 - režie
Řecké pašije premiéra: sezona 1983/1984 - režie
Don Giovanni premiéra: sezona 1984/1985 - režie
Bludný Holanďan premiéra: sezona 1985/1986 - režie
Pelléas a Mélisanda premiéra: sezona 1985/1986 - režie
Zbojnická balada premiéra: sezona 1986/1987 - režie
Don Giovanni premiéra: sezona 2002/2003 - režie
Don Giovanni premiéra: sezona 2005/2006 - režie
Řecké pašije (Státní opera Praha) premiéra: sezona 1992/1992 - režie

Seznam představení

Dostupná dokumentace:

Fotogalerie:

Českoslovenští umělečtí pracovníci v milánské La Scale (1. zprava Václav Kašlík); foto: ČTK
Českoslovenští umělečtí pracovníci v milánské La Scale (1. zprava Václav Kašlík); foto: ČTK

Českoslovenští umělečtí pracovníci v milánské La Scale (1. zprava Václav Kašlík); foto: ČTK
Českoslovenští umělečtí pracovníci v milánské La Scale (1. zprava Václav Kašlík); foto: ČTK

Don Giovanni - 07.02.1969, Václav Kašlík a Jaroslav Horáček při zkoušce<br>(foto: Jaromír Svoboda)
Don Giovanni - 07.02.1969, Václav Kašlík a Jaroslav Horáček při zkoušce
(foto: Jaromír Svoboda)

Don Giovanni - 07.02.1969, Václav Kašlík při zkoušce<br>(foto: Jaromír Svoboda)
Don Giovanni - 07.02.1969, Václav Kašlík při zkoušce
(foto: Jaromír Svoboda)

Don Giovanni - 07.02.1969, Václav Kašlík při zkoušce
Don Giovanni - 07.02.1969, Václav Kašlík při zkoušce

Mezi hosty zavítala též paní Kašlíková (v první řadě vlevo)
Mezi hosty zavítala též paní Kašlíková (v první řadě vlevo)

Předsedkyně KPO ND Eva Herrmannová přispívá do všeobecné diskuze
Předsedkyně KPO ND Eva Herrmannová přispívá do všeobecné diskuze

Václav Kašlík<br>(foto: Jaromír Svoboda)
Václav Kašlík
(foto: Jaromír Svoboda)

Václav Kašlík
Václav Kašlík

Václav Kašlík<br>(foto: Jaromír Svoboda)
Václav Kašlík
(foto: Jaromír Svoboda)

Václav Kašlík a Charlotte Martinů<br>(foto: Jaromír Svoboda)
Václav Kašlík a Charlotte Martinů
(foto: Jaromír Svoboda)

Václav Kašlík při zkoušce Prodané nevěsty ve Velké opeře 5. května (r. 1946)
Václav Kašlík při zkoušce Prodané nevěsty ve Velké opeře 5. května (r. 1946)

Walter Felsenstein, Ladislav Štros a Václav Kašlík při představení Braniborů v Čechách (14.10.1961)<br>(foto: Jaromír Svoboda)
Walter Felsenstein, Ladislav Štros a Václav Kašlík při představení Braniborů v Čechách (14.10.1961)
(foto: Jaromír Svoboda)

Z projekce dokumentu o Václavu Kašlíkovi
Z projekce dokumentu o Václavu Kašlíkovi