Volně inspirováno povídkami B. Slančíkové Timravy U Kanátov a Žiadna radosť. Mara žení podruhé syna. První manželství selhalo, do druhého s nepůvabnou vdovou s malým dítětem nahnala syna téměř násilím. Zprvu se zdá, že z toho bude jen další trápení, ale novomanželé – oba společenští outsideři – si k sobě překvapivě rychle najdou cestu. Mara se zděšením zjišťuje, že syn ji už nepotřebuje, že nad ním ztrácí moc… Zuza pochovává svého muže. Nesmutní příliš; muž byl pijan a násilník, se kterým si příliš štěstí neužila, ale hlavně se v ní probouzí dlouho potlačovaná touha. Její dávná láska z mládí je už rovněž vdovec.

Bylo by možné vrátit se o pětadvacet let zpátky a napravit to, co společně pokazili manželstvími z rozumu? Bylo by možné rozdmýchat city, které celá léta tlely ukryté hluboko v nitru? A pokud ano, co na to děti?

Příběh o dětech – o těch, s nimiž nás spojují pokrevní svazky a které dokážeme opičí láskou docela udusit, ale i o těch cizích, z druhé doliny, ke kterým dokážeme být neuvěřitelně krutí a lhostejní.

V představení se používají tabákové výrobky.

Hostování Slovenského národního divadla Bratislava.