Narozen v obci Neveklov (okr. Benešov), zemřel v Praze. Syn řídícího učitele, u něhož nabyl pevných základů v hudbě (ve hře na klavír, housle i varhany). Ve 12 letech vystoupil v Benešově poprvé veřejně jako klavírista, ale otec z něho chtěl mít houslistu. Studoval proto na pražské konzervatoři u O. Ševčíka (1899), po propuštění navštěvoval nižší gymnázium v Žitné ulici (1900–1903), hned poté se stal žákem Mikešova hudebního ústavu a věnoval se zcela hře na klavír (1903–1909). Brzy absolvoval zájezd do Severní Ameriky jako doprovázeč houslistky M. Heritesové (1904) a úspěšně vystoupil v Praze, zvláště v koncertech České filharmonie.

Po přechodném působení v Národním divadle získal učitelskou praxi v ruském Orle jako učitel Orelského oddělení Carské hudební společnosti (1909–1912). Po návratu asistoval v Mikešově ústavu, hrál opět s Českou filharmonií (1913) a podnikl umělecké turné do Paříže. R. 1914 byl jmenován profesorem klavíru na pražské konzervatoři. Hlavní těžiště jeho práce spočívalo v bohaté koncertní činnosti doma i za hranicemi, od r. 1915 spoluúčinkoval s Českým kvartetem, po jeho zániku s Českým triem (1933).

Ve svých pořadech zdůrazňoval české skladby, zvlášť se soustředil na reprodukci klavírního díla B. Smetany. Po svých velkých úspěších v cizině byl ustanoven profesorem mistrovské klavírní školy pražské konzervatoře (1934). Zajímal se také o čtvrttónovou hudbu a neváhal účinkovat na čtvrttónovém klavíru ani v Německu; byl vtipným a pohotovým improvizátorem.

Je pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově (Slavín).