Narozen ve Velkých Kunčicích, zemřel v Praze. V letech 1896–1900 studoval klasické gymnázium v Olomouci, 1900–1904 učitelský ústav v Kroměříži, ve zpěvu a ve hře na varhany byl žákem F. Vacha, v houslích S. Šuly. V letech 1919–1945 působil jako pedagog na pražské konzervatoři, od roku 1946 jako profesor AMU (1946–1948 první děkan Hudební fakulty). Učil a dirigoval též na vyšších odděleních Hudební Budče, kde konal výroční produkce a řídil sbor několika set žáků. V letech 1922–1956 vedl Pěvecké sdružení pražských učitelů; zaměřil se na českou sborovou tvorbu, stal se tvůrcem reprodukčního slohu sborové tvorby J. B. Foerstra, V. Nováka, J. Křičky a O. Jeremiáše. Napsal učebnici Intonace a elementární rytmus.