Narozen asi v roce 1372 v Husinci, upálen 6.7.1415 v Kostnici. Český myslitel, kazatel a vůdce reformního hnutí. V roce 1400 vysvěcen na kněze, v letech 1402-1412 byl kazatelem v kapli Betlémské, 1401 děkan, 1404 bakalář teologie, 1409 rektor pražské univerzity. Od 1408 spory s arcibiskupem, 1412 dán do klatby. Pro neshody s Václavem IV. ve věci prodeje odpustků odešel Hus z Prahy na venkov (Kozí Hrádek, Sezimovo Ústí, Krakovec). V letech 1412-1414 napsal řadu závažných děl: De ecclesia (O církvi), Postilla, Knížky o svatokupectví, O šesti bludech. Latinským spisem De orthographia bohemica zjednodušil český pravopis. Stejný význam pro rozvoj českého jazyka měly jeho české spisy a písně. V říjnu 1414 se dostavil na koncil do Kostnice, kde odmítl odvolat své učení. Husova smrt na hranici urychlila vývoj českého reformního hnutí k revolučnímu vyústění.