Německý výtvarník, narozen v Neukirchu, zemřel v Berlíně (Německo). Vystudoval scénografii na berlínské Akademie für bildende Kunst a jako scénograf debutoval v roce 1961 v Ulmu. Brzy začal spolupracovat s mnoha německými divadly. V letech 1971–1982 byl angažován v Schaubühne am Halleschen Ufer v Berlíně, kde spolupracoval mj. s Peterem Steinem a později s Lucem Bondy. V roce 1972 se poprvé dostal na salcburský festival, kde spolupracoval s Clausem Peymannem na světové premiéře hry Thomase Bernharda Hlupák a pomatený. S Peymannem pak několik následujících let spoluvytvářel další inscenace Bernhardových her pro Burgtheater ve Vídni.

V roce 1982 spoluinscenoval se svou manželkou Ursel Mozartovu operu La clemenza di Tito v Théâtre de la Monnaie v Bruselu. Tím začala mnohaletá úspěšná spolupráce manželského páru, který dále inscenoval Mozartovy opery Don Giovanni, Zahradnice z lásky, Únos ze serailu, Kouzelná flétna a Verdiho La traviatu. V roce 1992 je jako inscenační tým uvedl na salcburský festival jeho tehdejší ředitel Gerard Mortier. V letech 1992–2001 uvedli na festivalu Mozartova díla La clemenza di Tito, Zahradnice z lásky a Idomeneo, scénický výstup Ombra felice a operu J. Ph. Rameaua Les Boréades. Na salcburském festivalu vytvořil Karl-Ernst Herrmann samostatně ještě výpravu k divadelní hře Botho Strausse Rovnovážný stav, k Čechovově Višňovém sadu a Schönbergově opeře Mojžíš a Aron. K inscenacím, které vytvořil se svou manželkou Ursel, patří ještě např. Händelovy opery Semele (Staatsoper Unter den Linden, Berlín) a Julius Caesar v amsterdamské opeře.