Český hudební skladatel, narodil se v Běstvině u Chotěboře, zemřel v Praze. Vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře, hře na housle a klavír se učil u svého dědečka, několik hodin absolvoval u K. Bendla. Působil jako učitel na Žižkově (nakonec ředitel II. obecné školy). Ve veřejném životě se začal uplatňovat jako velmi dobrý sbormistr tamního spolku Vítkov (1897–1906) a od r. 1900 i jako skladatel působivých sborů, písní a komických výjevů, též jako zručný doprovazeč F. Ondříčka, J. Kubelíka a J. Kociana a vynikajících pěvců. Stal se zakladatelem sokolské pohybové rytmiky, jejímž shrnutím je jeho společná práce s A. Očenáškem Základy rytmického tělocviku sokolského. Sokolských hudeb napsal na 300 k nejrozmanitějším cvičením a vystoupenín, též k velkým sletovým scénám. Tyto skladby vzbudily ohlas i v zahraničí. Z ostatních skladeb složil především písně, šansony, kuplety, operety (Poprašek v šalandě), mužské sbory a další drobné klavírní skladby. Slavným se stal jeho pochod Bai-kai-lai.