Ruský prozaik. Narodil se v Sevastopolu (podle gregoriánského kalendáře 27. 3.), zemřel v Praze. Jeho otec byl obchodník a on sám začínal jako účetní. První povídky otiskl v roce 1903 v novinách v Charkově, kde v letech 1906–1907 spolupracoval se satirickým časopisem Štyk. Publikoval ještě v dalších časopisech a sám byl vydavatelem a autorem časopisu Satirikon. Stal se tak jedním z nejvýznamnějších satiriků na sklonku carismu. Jeho sbírka Veselé ústřice (1910) dosáhla více než 20 vydání, mnoho jeho povídek bylo přepracováno na divadelní scénky. Denní události, divadelní představení a koncerty komentoval pod mnoha pseudonymy.

Když byl časopis v srpnu 1918 zakázán, uprchl Averčenko nejprve na Ukrajinu, v roce 1919 na Krym, kde působil jako novinář a divadelní ředitel. Roku 1920 emigroval do Konstantinopolu a odtud v červnu 1922 do Prahy, kde zůstal až do smrti. Pohostinská vystoupení v rolích komika ho přivedla do mnoha evropských měst. Jeho povídky vycházely po celé Evropě. Jejich děj je většinou zasazen do všedních dnů velkoměsta, kritizují obecně lidské vlastnosti. Jeho satira postihovala i život v carském Rusku, ostřeji však kritizoval život pod bolševickým režimem.

Pohřben je v Praze na Olšanských hřbitovech.