Narozen v Kamenné Lhotě (u Uhlířských Janovic), zemřel v Praze. Roku 1890 maturoval na gymnáziu v Kolíně, r. 1899 promoval na pražské německé univerzitě. Působil jako advokát v Praze. Začátkem 90.let 19. století byl aktivním účastníkem pokrokářského hnutí Omladina; r. 1896 se stal členem a funkcionářem soc. dem. strany. Od r. 1897 pracoval jako redaktor Práva lidu. V letech 1904–1938 zastupoval čes. sociální demokraty v Socialistické internacionále a hájil v ní oprávněnost autonomie čes. dělnického hnutí a vystupoval proti válce. V letech 1907–1911 a 1913–1918 byl poslancem v říšském sněmu.

Za 1. světové války se účastnil domácího odboje; od července 1918 byl jednatelem Národního výboru a posléze jeden z organizátorů převratu 28. 10. 1918. V letech 1918–1920 byl poslancem Revolučního NS, 1920–1939 senátorem, 1918–1919 ministrem spravedlnosti, 1920–1929 místopředsedou, 1929–1939 předsedou senátu. Koncem 30. let vystupoval proti nacismu, byl dvakrát zatčen gestapem a kratší dobu vězněn. Byl autorem sociálně burcujících básní a reportážních fejetonů z cesty do Ameriky.