Narodila se v roce 1970 v belgickém Termonde. V roce 1980 začala studovat tanec na Antverpském baletním institutu. V roce 1988 byla angažována v Královském vlámském baletu, kde byla brzy povýšena na post sólistky. V roce 1991 se stala členkou souboru Les Ballets de Monte-Carlo, kde v roce 1992 zahájila plodnou spolupráci s Jeanem-Christophem Maillotem. Toto spojení trvá dodnes. V roce 1995 ji princezna hanoverská jmenovala první sólistkou.

Bernice Coppieters inspirovala Jeana-Christopha Maillota k vytvoření pozoruhodných baletních rolí: Julie (Romeo a Julie), Víly a Macechy (Popelka), Meyera v páru Drosselmeyer (Cirkus Louskáček), Krásky (La Belle) Titanie (Le Songe), Smrti (Faust), Princezny Šeherezády (Šeherezáda) a Její Výsosti Noci (Lac). Od roku 1992 ztvárnila více než 40 Maillotových kreací i četné role v repertoáru Ballet Russes a dílech George Balanchina. Během své hvězdné kariéry také spolupracovala s mnoha choreografy, kteří byli přizvání do Les Ballets de Monte-Carlo, jako jsou Karole Armitage, Sidi Larbi Cherkaoui, Lucinda Childs, Nacho Duato, William Forsythe, Marco Goecke, Jiří Kylián a Twyla Tharp. Maurice Béjart ji obsadil do svého mistrovského díla Bolero.

Inscenace Jeana-Christopha Maillota nastudovala ve významných souborech po celém světě včetně Královského švédského baletu, Essenského baletu, Baletu Vídeňské státní opery, Korejského národního baletu, Baletu Národního divadla v Praze, Atlantského baletu, Královského vlámského baletu, Berlínského státního baletu aj. V roce 2015 byla jmenována vedoucí baletní mistryní Les Ballets de Monte Carlo. Od té doby se podílela na všech inscenacích Jeana-Christophea Maillota včetně Zkrocení zlé ženy, vytvořené pro Velké divadlo v Moskvě.

Je držitelkou řady ocenění: Prix de Lausanne (1988), rytíř Řádu zásluh pro kulturu Monackého knížectví (2002), cena Benois de la Danse v kategorii tanečnice (2011), důstojník Řádu zásluh pro kulturu Monackého knížectví (2015).

Aktualizace: 2023