Narozen ve Strakonicích, zemřel v Praze. Studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích (1812–1816) a v Písku (1816–1817). Roku 1817 odešel na filozofii do Prahy. Druhý ročník studoval v Českých Budějovicích, pro nedovolenou četbu Husovy Postily byl vyloučen a pokračoval ve studiu v Linci (1819–1820). Filozofická studia nedokončil a do r. 1829 se živil jako soukromý vychovatel, v letech 1829–1833 překládal na zakázku bohosloveckou literaturu a redigoval po jazykové stránce Časopis pro katolické duchovenstvo.

R. 1834 se stal redaktorem Pražských novin a České včely, začátkem r. 1835 suplujícím profesorem české řeči a literatury na pražské univerzitě. Od r. 1838 byl knihovníkem knížete R. Kinského. R. 1842 se stal profesorem slovanské filologie na univerzitě ve Vratislavi a r. 1849 na univerzitě v Praze, kde působil do konce života. Přispíval např. do Poutníka slovanského, Časopisu Českého muzea, České včely, Kytky aj.

Jeho počáteční tvorba jako stoupence Jungmannova kulturního programu má dobovou podobu předromantické literatury (Smíšené básně, prozaické dílo Literatura krkonošská a překlady J. G. Herdera a W. Scotta). Vědecké studium slovanské lidové slovesnosti i její překlady (Slovanské národní písně) ho podnítily k tvorbě vlastní, která se tematicky i užitím některých charakteristických výrazových prostředků opírá zvláště o ruskou lidovou epiku (Ohlas písní ruských) a českou lidovou lyriku (Ohlas písní českých). Dobovým politickým a společenským otázkám věnoval řadu epigramatických cyklů (Kvítí, Padesátka z mé tobolky). Jeho dílo uzavřela básnická sbírka Růže stolistá.

Pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze (III, 4, 272).