Alexandr Paul - fotograf
Datum narození
30.10.1907
Datum úmrtí
01.12.1981
Životopis
Československý reportážní, dokumentační, a reklamní fotograf, narodil se v Rakovníku, zemřel v Praze. V roce 1921 nastoupil jako učedník do pražského atelieru fotografa Jindřicha Zelenky FotoIDEAL v Karlíně, kde po složení učňovské a posléze tovaryšské zkoušky ještě krátce pracoval. Koncem dvacátých let nastoupil jako fotograf v agentuře Centropress. Na počátku třicátých let uskutečnil spolu se spolupracovníky Pavlem Altschulem a Františkem Illkem zajímavý a zdařilý experiment, když vytvořili fotografickou agenturu Press Photo Service. Zde ve třicátých letech dokázali, že je možné tvořit "na zakázku" nekonformním prosazováním kvality snímků, vybočující z tehdejšího konfekčního střihu jiných podobných agentur a atelierů. Jako člen Umělecké besedy rozvíjel Alexandr Paul svůj talent jak v uměleckém prostředí atelierů výtvarných umělců a architektů, tak v dalších uměleckých oborech, například v divadelní fotografii, tvorba Osvobozeného divadla, zachycená jeho aparátem v letech 1931 - 1938, je toho důkazem. K práci v oboru dějin umění se Alexandr Paul dostal přes portréty, reportáže, sportovní a divadelní fotografii. V letech 1937 a 1938 vynikla jeho práce na dvou velkorysých výstavních podnicích, organizovaných Uměleckou besedou – na výstavě Staré slovenské umění a na výstavě České umění 17.-.18. století. K baroku se vrátil v roce 1957 souborem fotografií pro výstavu českého barokního umění v Mexiku a samostatnou výstavou Český barok, uskutečněnou v roce 1969 ve Staroměstské radnici v Praze. Ke slovenskému umění stejně tak i lidovému se vracel v odborných publikacích. Práce v obrazové agentuře PPS pokryla celých sedmnáct let jeho života S barevnou fotografií začal Alexandr Paul pracovat v roce 1946, jako jeden z prvních zhotovoval zvětšeniny na barevný fotografický papír pro tisk a výstavy. Barevná fotografie mu umožňovala, aby se vracel k místům a tématům, které již dříve fotografoval (viz velké výstavy ve 30. letech; Documenta Bohemiae Artis Phototypica) a rozšířil tak značně archiv atelieru. Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu získal za soubor velkoplošných barevných fotografií československých památek ve velikosti 3x1m Diplome d´honneur a medaili (firma Kodak dokázala pouze velikost 1x1m). Celá řada publikací využívala Paulovy "objektivní fotografie", kdy ani leckdy nedokonalý tisk odborných publikací nemohl setřít z jeho autorských svazků punc profesionální dokonalosti a vyrovnanosti. Spolupracoval s předními československými historiky umění, s Viktorem Kotrbou, Josefem Krásou, Dobroslavou Menclovou, Jaromírem Neumannem, Emanuelem Poche a dalšími. Své služby dával od padesátých let často k dispozici Nakladatelství krásné literatury a umění, pozdějšímu Odeonu, ale i dalším nakladatelstvími. S jeho přispěním se podařilo vypěstovat ve světovém měřítku zdaleka ne běžný a samozřejmý vysoký standard obrazového doprovodu uměleckohistorických knih. Nutno dodat, že fotografie z jeho autorských svazků dodnes představují vysokou metu a zavazují k náročnosti. A také se dodnes objevují necitovány v odborných i jiných publikacích.V roce 1948 zanikla firma Fototografové F. Illek & A. Paul. Společně, jako zakládající členové Svazu výtvarných umělců, zůstali v atelieru v Adrii v Jungmannově ulici coby fotografové-výtvarníci. Rozdělením archivu a prostorů atelieru v roce 1956 začínali každý samostatně pracovat jako průmysloví výtvarníci. Alexandr Paul získal velké zakázky Pražský hrad, nakladatelství Artia, Odeon a jiné. Práce pro Expo 58 patřila k nejvýznamnější, na které se podíleli i jeho synové. Alexandr Paul byl po éře Jana Štence dlouhá léta vůdčí osobností nové etapy fotografování výtvarných děl ve 20. století. S ním odešla osobnost, která se svými fotografiemi zasloužila o uvedení architektury a umění do všeobecného povědomí; některé z nich, například náhrobky v katedrále sv. Víta, jsou notoricky známé právě z jeho snímků. Byla to osobnost, která vedle řemeslné preciznosti přinesla i osobitý rukopis, respektující fotografovanou památku.
Fotogalerie
Boris Godunov - 12.02.1954 Josef Svoboda - návrh scény
Foto: Alexandr Paul
Boris Godunov - 12.02.1954 Josef Svoboda - návrh scény
Foto: Alexandr Paul
Boris Godunov - 12.02.1954 Josef Svoboda - návrh scény
Foto: Alexandr Paul
Boris Godunov - 12.02.1954 Josef Svoboda - návrh scény
Foto: Alexandr Paul
Boris Godunov - 12.02.1954 Vlasta Urbanová (Xenie)
Foto: Alexandr Paul