Narozen v Kolíně, zemřel v Praze. Po maturitě na gymnáziu v Kolíně (1896) se zapsal na pražskou lékařskou fakultu, medicínu nedokončil a věnoval se novinářství (připravoval se na ně studijním pobytem v Berlíně a Petrohradě). Od roku 1901 redaktor týdeníku Zlatá Praha, od 1907 Národních listů. Jako účastník domácího protirakouského odboje za 1.světové války byl v roce 1915 zatčen a 1916 odsouzen v procesu s K.Kramářem a A.Rašínem k trestu smrti, který mu byl posléze změněn v dlouholetý žalář. V roce 1917 amnestován. Od dubna 1919 konal přednáškové turné po USA; Svaz Čechoslováků amerických jej vyslal na cestu za čs.legiemi na Sibiř (srpen až prosinec 1919), vrátil se přes Čínu, Indický oceán a Suez. V letech 1918-1921 byl předsedou Syndikátu čs.tisku, zastával také funkci předsedy Společnosti slovanské vzájemnosti. V roce 1926 obdržel stipendium Svatoboru na studijní cestu do Polska a Litvy. 1934 odešel do důchodu. Autor řady aktuálně politických publikací (Naši v Sibiři,1920; Sibiřské děje a postavy,1920; Tragédie Ruska,1922), překladatel z ruštiny (A.P.Čechov, F.M.Dostojevskij, K.Fedin, M.Gorkij, M.Zoščenko), redaktor Ottovy Ruské knihovny.