Česká divadelní režisérka, narodila se v Praze. Vystudovala činoherní režii na pražské DAMU (1983). Se svým manželem Štěpánem Otčenáškem, který je jejím stálým dramaturgem, realizovala pod značkou DDT (Družstvo divadelní tvorby) své první inscenace v pražském Klubu v Řeznické. V letech 1988–1992 byla v angažmá ve středočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav, 1992–1995 v pražském divadle Labyrint. Od roku 1996 je společně se Š. Otčenáškem a režisérem Janem Bornou uměleckou vedoucí Divadla v Dlouhé.

Pohostinsky pracovala i v dalších divadlech (Národní divadlo, Divadlo na Vinohradech, Divadlo Na zábradlí, Činoherní studio Ústí nad Labem, Divadlo Ungelt, Viola, Divadlo M. Držiče Dubrovník, Městské divadlo Brno). Nastudovala více než 60 divadelních inscenací a rozhlasových adaptací divadelních her. Pro její režijní tvorbu je příznačná široká žánrová a stylová pestrost. Její divadelní invenční režie se vyznačují velkým citem pro styl, schopnost sdělit obsah hry nezaměnitelnou formou, jež přísně vychází z poetiky předlohy.

Cenu Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci získala v letech 1993 (Don Juan a Faust), 2008 (Smrt Pavla I.) a 2012 (Poslední úděl). V roce 2021 získala Cena Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti divadla.