Německý barytonista, libretista a divadelní historik. Narodil se v Berlíně, zemřel v Karlsruhe. Studoval v Berlíně u Zeltera. Debutoval v berlínské Královské opeře v roce 1819 (Thanatos, Alcesta). V Berlíně zpíval do r. 1822, ve stejném roce vystoupil v Drážďanech, Lipsku a Frankfurtu. Později vystupoval i v Praze a ve Vídni. Výborný byl i jako herec s vynikajícím přednesem. Proslavil se jako Papageno a Figaro (Mozart, Rossini). Ztělesnil Bois-Guilberta v Marschnerově opeře Templář a Židovka a titulní postavu v opeře Hans Heiling, k níž napsal libreto.

V roce 1834 ztratil hlas, tak dále působil jako herec a režisér v drážďanské Dvorní opeře. V letech 1856–1870 byl ředitelem Dvorního divadla v Karlsruhe, kde provedl řadu reforem. Byl autorem dvou libret, několika her a řady pojednání, v nichž představil svůj ideál národního divadla (mj. Geschichte der deutschen Schauspielkunst). Na jeho podnět byly v roce 1829 v Berlíně provedeny Pašije sv. Matouše, v nichž rovněž zpíval. Spolu se svým blízkým přítelem Mendelssohnem oživil zájem o Bacha.