Polsko-český herec, režisér a překladatel. Narodil se r. 1978 v Lodži. V roce 2001 absolvoval Divadelní Akademii ve Varšavě v oboru činoherního herectví. V letech 2001–2003 byl stipendistou Open Society Fund a stážistou v oboru režie na KALD DAMU. V letech 2003–2004 byl doktorandem na katedře slavistiky Collegium Civitas ve Varšavě. V letech 2003–2012 působil ve varšavských divadlech Rozmaitości, Dramatyczny, Polonia a Polski, kde spolupracoval s významnými polskými režiséry – Krystianem Lupou, Krzysztofem Warlikowským, Andrzejem Sewerynem či Krystynou Jandou. Účastnil se i mezinárodních divadelních produkcí, mimo jiné účinkoval v inscenaci Tři sestry v režii Natashy Parry-Brook.

Kromě herectví se věnuje i divadelní režii. Vytvořil polsko-francouzskou inscenaci Sallinger Bernarda Marie Koltése, nebo projekt Příteli, který mi nezachránil život podle autobiografické prózy Hervé Guiberta. V letech 2010–2013 zastával post generálního uměleckého sekretáře v divadle Teatr Polski ve Varšavě, kde také režíroval. Od roku 2004 je předsedou nadace Arteria Art Foundation, kterou spoluzaložil a která se věnuje podpoře sociálně-kulturních aktivit a produkci mezinárodních divadelních projektů. Mezi její vlajkové projekty patří největší přehlídka asijského filmu v Polsku – Varšavský filmový festival Pět chutí (Pięć Smaków).

Mezi jeho nejdůležitější filmové role patří ty ve filmech Krzysztofa Zanussiho: Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou nebo Dodatek. Spolupracoval také s Jerzy Hoffmanem (Staré báje Vikingů), Januszem Morgensternem (Herbatka u Stalina, Menší zlo) či Agnieszkou Holland (Jánošík, Ekipa). V Polsku také účinkoval v mnoha televizních seriálech mimo jiné Plebania, Regina, Dwie strony medalu ad.

Od roku 2012 žije nastálo v Praze. Českým divákům se ale poprvé představil už v roce 2000 v roli židovského chlapce Lea ve filmu Pramen života – Der Lebensborn Milana Cieslara a také v hlavní roli Pecivála pohádkového seriálu ČT O ztracené lásce (2002, rež. V. Polesný). Spolupracoval také s Českým rozhlasem 3 Vltava jako režisér a autor pořadů v rámci polského roku. Překládá z češtiny, slovenštiny a ruštiny do polštiny a z polštiny do češtiny. Pro Teatr Polonia ve Varšavě přeložil Lásky jedné plavovlásky Miloše Formana, Ivana Passera a Jaroslava Papouška (2012), Vlastníky Jiřího Havelky (2019) – překlad vyšel i v prestižním časopisu Dialog (2020) a Konec rudého člověka Daniela Majlinga (2024). Pro Nowy Teatr ve Varšavě pak libreto opery Leoše Janáčka Z mrtvého domu (2023). Pro platformu Audioteka PL Vlastníky (2021) a Agenta (2022) Jiřího Havelky, Ženy Jany Patočkové a Matouše Hrdiny (2023) a Tiráka Petra Kolečka (2023). S Terezou Novákovou pak pro platformu Audioteka CZ Elity Jiřího Havelky (2024).

Od února 2020 roku je šéfproducentem původního obsahu Audiotéka CZ, řídí produkčně-dramaturgický tým, jenž vyvíjí a vyrábí tzv. superprodukce: dramatizace, audio a dokuseriály, podcasty a původní audio inscenace. Spolu s Terezou Novákovou vede od roku 2021 na katedře scenáristiky FAMU seminář zaměřený na audio tvorbu.

Aktualizace: 2024