Ruský prozaik, literární funkcionář. Narodil se v Kimry (Tverská gubernie) r. 1901, zemřel v Moskvě r. 1956. Vyrůstal u nevlastního otce na Dálném východě, v letech 1912–1919 navštěvoval obchodní školu ve Vladivostoku. Od r. 1918 byl členem komunistické strany. V letech 1921–1922 studoval v Moskvě Stavební institut. Od 30. let zastával řídící politické funkce v sovětském literárním životě, a to až do Stalinovy smrti (1939–1956 členem ÚV KS). Jako spisovatel se prosadil románem z občanské války Porážka. Jeho román o mladých partyzánech Mladá garda byl v roce 1945 vyznamenán Stalinovou cenou, avšak v roce 1947 vystaven kritice pro nedostatečné zdůrazňování vedoucí úlohy strany. Fadějev ho na základě kritiky v roce 1951 přepracoval. Jako přední dogmatický stalinista nesl spoluodpovědnost za publikační zákazy, útlak, zatčení a smrt mnoha spisovatelů. Když po diktátorově smrti přišel o svou moc, spáchal sebevraždu.