Francouzský prozaik a dramatik z období romantismu, vl. jm. Thomas Alexandre Davy de La Pailleterie. Narodil se ve městě Villers-Cotterets, zemřel v Puys. Byl synem mulatského generála první republiky, potomka markýze a otrokyně ze San Dominga. Matka pocházela z měšťanské rodiny z menšího francouzského města. Zpočátku radostné dětství bylo poznamenáno ztrátou otcova postavení, zchudnutím a nakonec jeho smrtí. V roce 1818 se Dumas stal písařem a zkoušel psát menší prozaické práce. V té době se inspiroval prózami Waltera Scotta. V roce 1821 se rozhodl vyhledat pomoc u zbývajících otcových přátel žijících v Paříži, díky kterým získal místo písaře u vévody z Orleansu, příštího krále Francie Ludvíka Filipa.

Svůj zájem o literaturu a dramata rozvíjel s nebývalou intenzitou. Zjišťoval, že jej přitahuje rychle se rozvíjející děj a neustálé napětí a prudké a nečekané zvraty. V té době v Paříži divadla hrála většinou jen melodramatické divadelní kusy, takže se pustil v roce 1827 do vlastní hry o švédské královně Kristýně a s konečnou verzí se představil vedení vyhlášeného pařížského divadla Theatre-Francais. Hra se sice řediteli divadla líbila, ale hrána nebyla. Druhý pokus představovalo drama Jindřich III. a jeho dvůr (1829). Hra byla nastudována a v premiéře uvedena v únoru 1829. Za velkých ovací se Dumasovi konečně otevřela cesta k profesionální literární kariéře. Napsal ještě další dramata, ale přitahovala jej spíše románová tvorba. V roce 1836 poznal mladého profesora Augusta Maqueta, který nabídl Dumasovi spolupráci na literárním poli. První Maquetovo dílo, které Dumas posoudil, skončilo tím, že jej Dumas celé přepsal a na veřejnosti pak vystoupili oba jako spoluautoři.

V roce 1839 seznámil Marquet Dumase se svým záměrem společně zpracovat do románové podoby historické téma z doby Ludvíka XIII. a vedle skutečných historických osobností, jakými byli Richelieu nebo Buckingham, vdechnout život postavám, které se v dobrodružném ději budou prolínat díky fantazii autorů. Postavy mušketýrů d'Artagnana, Porthose, Athose a Aramise se tak objevují v nejznamenitějším a také nejslavnějším historickém dobrodružném románu všech dob pod názvem Tři mušketýři (1844). O autorství se Marquet s Dumasem pohádali a dostali se do těžké rozepře. Později následovaly další pokračování v mnoha svazcích, ve kterých byl doveden celkový děj a nit d'Artagnanova života až do jeho smrti.

Období občanských válek v 16. století popsal v románu Královna Margot (1846). Neméně známý je román Hrabě Monte Christo (1845), Černý tulipán (1850), Královnin náhrdelník (1849–1850). Kvůli nehospodárnému způsobu života a neschopnosti udržet vydělané peníze i kvůli politické angažovanosti se potýkal s existenciálními problémy. V 60. letech 19. stol. psal převážně na objednávku romantické příběhy bez hlubší literární hodnoty. Ke konci života byl stižen mrtvicí.