Životopis
Francouzský prozaik a dramatik, nemanželský syn francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího. Narodil se v Paříži, zemřel v Marly-le Roy. Jako mladý muž žil bohémským životem a na živobytí si vydělával literární tvorbou. Po neúspěšném básnickém debutu Hříchy mládí (Péches de jeunesse, 1847) šel nejprve ve stopách svého otce. Zejména romány Dobrodružství čtyř žen a jednoho papouška (1847) a Jindřich Navarský (1851) nezapřou otcův vliv. Současně však začal psát realistické romány, kriticky zobrazující sociální poměry společnosti, z nichž nejznámější je Dáma s kaméliemi (1848).
K napsání románu inspiroval Dumase život mladé kurtizány Marie Duplessis, se kterou se seznámil v Saint-Germain-en-Laye, kde od roku 1844 žil po určitou dobu společně se svým otcem. V tomto románu zaujal na svou dobu tak revoluční postoj k sociálnímu postavení padlé ženy, že následná dramatizace z roku 1852 byla cenzurou dlouho zadržována. Její uvedení se však stalo Dumasovým triumfem (hru zhudebnil italský skladatel Giuseppe Verdi v opeře La traviata) a Dumas se obrátil k divadlu.
Ve svých hrách, které vyvolaly mnohé polemiky v tehdejším společenském životě, kriticky zobrazoval mravy druhého císařství, řešil problémy nemanželských dětí, rozvodů, cizoložství, kuplířství atp., zabýval se právy žen, napadal předsudky společnosti, a bojoval tak za uzdravení národa oslabeného zhýralstvím a falešnou morálkou. Dumas svým dílem posílil realismus na francouzských divadelních scénách. Roku 1874 byl zvolen členem Francouzské akademie, několikrát byl předsedou Společnosti dramatických autorů a roku 1894 obdržel Řád čestné legie.