Narozen v Hořovicích, zemřel v Praze. Vystudoval gymnázium v Příbrami (1891-1896) a v Písku (1899), potom medicínu v Praze. Roku 1905 se stal vojenským lékařem a zůstal jím až do konce života. Za první světové války byl na různých bojištích a tato životní zkušenost značně ovlivnila jeho další umělecký vývoj. Hojně cestoval (Německo, Belgie, Francie, častější cesty na Krym aj.). Ještě jako student přispíval prózami do Moderní revue (od 1899), Nového kultu, Květů, později do Lumíru, Činu, Nivy aj. S režisérem F. Zavřelem založil a redigoval divadelní revui Scéna (1913–1914), spoluredigoval odborný měsíčník Nová scéna (1929–1930). Krátce psal i divadelní referáty pro Rudé právo (1920–1921). Jeho literárními prvotinami byly básně a prózy, těžiště práce však tkví v historickém dramatu (Kníže, 1908; Král Václav IV., prem. 1911; Husité, 1919; Matěj Poctivý, 1922; Nová Oresteia, 1923 aj.). Překládal též dramata Przybyszewského, Werfela aj.
Pohřben je v Praze na hřbitově Malvazinky (DI, 268).