Narozen v Přelouči, zemřel v Praze. Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové a působil pak jako učitel češtiny, dějepisu a zeměpisu na různých školách na Kolínsku a v Týnci nad Labem. Od 1923 zastával funkci okresního školního inspektora, 1924 odešel do penze a žil v Praze. Hodně cestoval, především po Balkáně a Itálii. Většinou se věnoval literatuře pro mládež, avšak vydal i několik románů a povídkových knih pro dospělé. Překládal z francouzštiny a angličtiny. K nejlepším dílům patří dobrodružné romány Lovci orchidejí (1920) a Lovci kožišin (1934); psal též romány z venkovského a maloměstského prostředí (Vstaň!,1919; Zkažený anděl,1928), humoresky a črty (Nádvorník Šibraváček,1915).