K. F. Juon
Datum narození
24.10.1875
Datum úmrtí
11.04.1958
Životopis
Ruský, později sovětský malíř, skutečný mistr realistické krajiny, ale také vyznamný divadelní výtvarník a teoretik umění. Plným jménem Konstantin Fjodorovič Juon. Narodil se v Moskvě ve švýcarsko-německé rodině, jedné z mnoha zahraničních rodin usazených v tehdy bouřlivě se rozvíjejícím Rusku. Jeho otec zde měl jako zaměstnanec pojišťovny dobré postavení, později se stal ředitelem tohoto ústavu. Umělcova matka byla známou hudebnicí. V letech 1892–1898 Juon vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Mezi jeho pedagogy nalezneme slavná jména ruského malířství jako Savickij, Archipov, Kasatkin. Po dokončení studia v roce 1898 dva roky působil v dílně velkého ruského umělce Valentina Serova.
Poté založil vlastní studio, kde sám vyučoval malbě. V roce 1903 se Juon stal jedním z organizátorů a zakladatelů Svazu ruských umělců a zúčastnil se také výstavy "Svět umění". Od roku 1907 působil v oblasti divadelní scény a nakonec u této milované práce setrval po celou řadu let. Navrhoval a realizoval stovky divadelních scén, ale také kostýmy a rekvizity. Souběžně stále maloval, zvlášť po bolševické revoluci se věnoval grafice. Celoživotní inspirací se však Juonovi stala Trojicko-sergijevská lavra, jedno z duchovních center Rusi a pozdějšího Ruska. Jí věnoval desítky krajinomalebných, ale i duchovně pozdvihujících obrazů a maleb.
V poválečných letech (1948–1950) pracoval jako ředitel Výzkumného ústavu teorie a dějin výtvarných umění Akademie věd. V letech 1952–1955 byl pedagogem na Moskevském statním akademickém uměleckém učilišti V. I. Surikova, působil také na dalších umělecko-vzdělávacích institucích. Po roce 1957 byl tajemníkem unie výtvarných umělců SSSR. Zemřel v Moskvě a byl pohřben na Novoděvičím hřbitově.
Spolupráce na inscenacích