Italský dramatik. Narodil se 13. 12. 1720 v Benátkách, zemřel 14.4 1806 tamtéž. Syn z benátské patricijské rodiny. Strávil tři roky ve vojenské službě v Dalmácii, po návratu 1744 se musel zúčastnit vleklých rodinných sporů o rozpadající se majetek. Věnoval se studiu a literatuře, je spoluzakladatelem Akademii dei Granelleschi, která měla v programu obranu italských klasických tradic a čistoty literárního jazyka proti francouzským vlivům. V té době napsal velké množství pamfletů, satirických básní , letáků rozhazovaných mezi obecenstvo. Napsal i obsáhlejší statě (z větší části dosud nevydané) , ve kterých vystupuje jako zásadní odpůrce francouzského osvícenství, odmítal Goldoniho reformu jako útok na tradiční italské divadlo. Napsal pohádkovou komedii Láska ke třem pomerančům , ve které polemiku proti Goldonimu přenesl na jeviště. Pohádka měla veliký úspěch a dala Gozzimu podnět k napsání řady pohádkových her. Když možnosti tohoto žánru vyčerpal, obrátil se ke španělské dramatice a z ní čerpal další náměty, které mu umožňovaly spojení patetických romantických příběhů s komickým živlem tradičních masek komedie dell´arte. Gozziho věhlas však založily především jeho pohádky.