Henry Charles Litolff
Datum narození
25.08.1818
Datum úmrtí
05.08.1891
Životopis
Londýnský rodák, klavírní virtuos, skladatel a úspěšný hudební nakladatel (narodil se v Londýně, zemřel v Bois-Colombes, Francie) jakoby vyskočil z románů Victora Huga nebo Alexandra Dumase. V sedmnácti letech uprchl s o rok mladší Elisabeth do Paříže a oženil se s ní, aby ji o čtyři roky později opustil a odjel do Bruselu, pak do Varšavy, poté jej toulavé boty zavedly do Německa. Při cestě do Anglie, kde chtěl dosáhnout rozvodu, byl zatčen a uvězněn, z vězení uprchl s pomocí dcerky dozorce do Holandska. V dolnosaském Braunschweigu se spřátelil s nakladatelem Gottfriedem Meyerem, po jehož smrti převzal jeho firmu a – protože konečně rozvodu dosáhl – i jeho ženu Julii. Po sedmi letech v roce 1858 vzalo za své i toto manželství. Litolff zamířil znovu do Paříže, kde si našel třetí manželku Louise de la Rochefoucauld, a po její smrti se oženil se svou ošetřovatelkou.
Bouřlivý život si vybral svou daň, choroby a nervové záchvaty byly stále silnější. Kočovný život ale nebyl provázen jen útěky před manželkami či milostnými aférami a skandály. Jeho motivací, kromě jistě i silného vnitřního neklidu a nepokoje, byla dráha veleúspěšného klavírního virtuosa, žáka slavného Ignace Moschelese, jenž Litolffovi předpověděl zářnou budoucnost. Své posluchače přiváděl do extatického nadšení, co do procestovaných kilometrů i zemí se vyrovnal Franzi Lisztovi. Jako skladatel byl velmi pilný, zanechal kolem 115 děl včetně dvanácti oper. Do dnešní doby přežilo jen mendelssohnovské Scherzo ze Symfonického koncertu č. 4 d moll, op. 102.
Harmonické výboje, bohatá orchestrace a rytmická invence jeho partitur prozrazují vliv dvou velkých obdivovatelů jeho klavírního umění i kompozic, Franze Liszta a Hectora Berlioze. Od 60. let 19. století, kdy se konečně natrvalo usadil v Paříži, začal Litolff naplňovat svůj životní sen stát se uznávaným tvůrcem oper. Usiloval o jejich provedení nejprve v Komické opeře, pak v Opeře, nakonec se obrátil na menší Théâtre des Folies-Dramatiques a se svou šestou operou Héloise et Abélard zažil 17. 10. 1872 obrovský úspěch. Jediný, s dalšími jevištními díly ho už nezopakoval.