Kastilský skladatel, dirigent, houslista a pedagog. Narodil se v Salamancu, zemřel v Madridu. Byl ředitelem madridské konzervatoře a nositelem vysokého státního vyznamenání, které mu udělil král Alfons XII. Jeho celoživotním snem bylo vytvoření španělské národní opery. Do určité míry se mu to podařilo: Los amantes de Teruel (Milenci z Teruelu, 1889) i Garín (1892) se těšily velké oblibě, nejúspěšnější se stala následující La Dolores, premiénovaná 16.3. 1895 v madridském Teatro de la Zarzuela a uváděna poté nejen ve Španělsku , ale v italském nebo německém překladu v Miláně, Vídni, Berlíně a v Praze. Nicméně přes počáteční přijetí se Bretónovy opery na repertoáru španělských divadel neudržely dlouho, publikum dávalo přednost francouzské a italské opeře - nebo zarzuleám. Jim pochopitelně Bretón věnoval také pozornost, složil jich před 40. Největší popularitu mu přinesla La verbena de la Paloma (Slavnost Holubice) z roku 1894, barvitý hudební obraz Madridu, která se dodnes objevuje na repertoáru. .