Německý skladatel a dirigent, narodil se v Cáchách, zemřel v Berlíně. Osm let byl (1899–1906) chloubou Neumannova Nového německého divadla v Praze. Následně přijal angažmá v berlínské Dvorní (dnes Státní) opeře Unter den Linden, které mu nabídl Richard Straus. Leo Blech stačil za osm let v NND nastudovat a oddirigovat řadu vynikajících představení v čele se světovými premiérami opery Eugena d'Alberta Tiefland (Nížina, 15. 11. 1903) a jednoho z nejúspěšnějších děl té doby, opery Karla Weise Der polnische Jude (Polský žid, 3. 3. 1901), nebo s rakousko-uherskou premiérou Straussovy Salome (5. 5. 1906). Podílel se také na dirigování populárních filharmonických koncertů v NND (mj. 20. 11. 1901 se sólistou Paderewskim).

Umělecký přínos byl oboustranný, Leo Blech přišel do Prahy bez předchozí výraznější praxe (pět let v Městském divadle v Cáchách), přesto jej Neumann povolal do funkce šéfa opery, dal mu velkou pravomoc a umožnil mu vyzrát ve skutečnou dirigentskou osobnost. Opět osvědčil svou tolikrát prověřenou divadelní intuici – nejen v oblasti žhavých operních novinek, ale i dosud neosvědčených či začínajících talentovaných pěvců a dirigentů. Charismatický Blech si uměl rychle získat autoritu a zajistil neustále vzrůstající úroveň orchestru a celého souboru.

Berlínským operním scénám (Dvorní opera, Městská/Německá opera a Lidová opera) zůstal Blech věrný až do roku 1937, kdy byl z rasových důvodů penzionován. Válku přežil v Rize a tamní opeře, odkud musel v roce 1941 pokračovat do neutrálního Švédska a Královské opery ve Stockholmu. Od roku 1949 byl zpět v Západním Berlíně a dirigoval v Městské (dnes Německé) opeře.

Zdroj: divadelní program koncertu ND, autorka medailonu Jitka Slavíková.