Narozen v Brně, zemřel v Praze. V letech 1916–1919 se učil knihkupcem v Brně, 1919–1921 pracoval jako příručí v knihkupectví, 1922–1923 byl úředníkem Úrazové pojišťovny. Od října 1923 do února 1925 vykonával vojenskou službu v Brně a po jejím skončení půl roku pobýval v Paříži. Od roku 1926 žil v Praze, kde získal místo jako nakladatelský redaktor (Orbis), byl též redaktorem různých časopisů (Rozhledy po literatuře) a edicí (1936–1942 básnická edice První knížky).

Proletářské mládí ho přivedlo k účasti na politické aktivitě kulturní levice, za okupace se podílel na protifašistickém odboji v Národním revolučním výboru spisovatelů, tiskl verše v ilegálních domácích i zahraničních tiskovinách (Hlasy domova, Rudé právo, V boj). Heydrichiádu prožil v Kunštátě a před zatčením gestapem ho zachránil pobyt v sanatoriu v Tišnově. Po válce pracoval jako přednosta publikačního odboru ministerstva informací, byl členem prvního Národního shromáždění a předsedou syndikátu českých spisovatelů. V roce 1945 provázel urnu s popelem R. Desnose do Francie. Již za války si léčil srdeční chorobu, jejímuž náporu nakonec podlehl.

Jeho dílo patří k vrcholům české meziválečné poezie (Sépie, 1927; Kohout plaší smrt, 1930; Tvář, 1931; Staré ženy, 1935). Ve 2. polovině 30. let se jeho poezie přiblížila více politickému dění (Dokořán, 1936; Torzo naděje, 1938). Za okupace hledal pro sebe i svůj národ jistoty, jež našel v rodném kraji (básnická próza Já se tam vrátím, 1947), v mateřském jazyce (antologie lidové poezie Láska a smrt, 1938; básnická sbírka Naše paní Božena Němcová, 1940) a ve světě dětství (Ladění, 1942; Do usínání, 1942). Poslední sbírka V řadě (1948) obsahuje básně psané za okupace a v první době po osvobození (Barikáda). Posmrtně vyšlo v roce 1957 torzo sbírky A co?.

Významnou část Halasovy tvorby tvoří překlady zejména z poezie polské (A. Mickiewicz, J. Slowacki), jihoslovanské (Zpěvy hrdinství a lásky), ruské (A. S. Puškin) a maďarské (E. Ady). Psal i eseje a úvahy o poezii a umění, výtvarné kritiky, jež vyšly posmrtně ve výborech (Magická moc poezie, 1958; Obrazy, 1968; Imagena, 1971).

Pohřben je na místním hřbitově v Kunštátě (hrob č. 114).

Pracovní text hry Lilla Weneda, v ND neuvedené, v překladu F. Halase v knihovně archivu ND, sign. r 1453