Italský divadelní a filmový režisér. Narozen ve Florencii, zemřel v Římě. Původním jménem Gianfranco Corsi. Studoval architekturu a umění. Po válce začal jako divadelní herec a návrhář výpravy u Luchina Viscontiho. Od roku 1950 působil jako divadelní režisér, známý především svými moderními inscenacemi klasických oper na scéně milánské Scaly. Jeho pověst průbojného režiséra pronikla záhy i za hranice, kde své schopnosti prokázal i při pohostinských vystoupeních. Velkou událostí londýnského divadelního světa byla 1961 jeho inscenace Shakespearovy tragédie Romeo a Julie na divadle Old Vic. V roce 1962 se uvedl i na newyorské Broadwayi inscenací Dumasovy Dámy s kaméliemi a v následujícím roce v Itálii Albeeho hry Kdo se bojí Virginie Woolfové?.

Jako režisér se poprvé obeznámil s filmovou praxí roku 1958 v nenáročném povídkovém snímku Camping. V roce 1965 připravoval v Itálii pro amerického producenta filmovou verzi novely Thomase Manna Smrt v Benátkách, k jejíž realizaci však nedošlo. Roku 1966 zfilmoval Shakespearovu komedii Zkrocení zlé ženy s manželskou dvojicí Liz Taylorovou a Richardem Burtonem, 1968 se znovu vrátil k Shakespearovi filmovou adaptací hry Romeo a Julie, kterou obsadil mladistvými debutujícími herci Leonardem Whitingem a Olivií Husseyovou. Roku 1970 podle vlastního námětu, opět s neherci, film o životě sv. Františka z Assisi Bratr Slunce a sestra Luna. V roce 1973 byl nucen vzdát se z finančních důvodů připravované realizace filmové verze Dumasova románu Dáma s kaméliemi. Na stejné potíže narazil jeho několikaletý plán na natočení Dantovy Božské komedie. V roce 1975 natočil pro italskou a anglickou televizi film Ježíš Nazaretský s Robertem Powellem, Peterem O'Toolem, Oliverem Reedem a Olivií Husseyovou. Z pozdějších filmů jmenujme alespoň: Endless Love (1981), La Traviata (1982), Otello (1986), Hamlet (1990), Jane Eyre (1996), Čaj s Mussolinim (1999) a Callas Forever (2002).