Narozen v Kroměříži, zemřel v Praze. Český cukrovarnický podnikatel a organizátor kulturního života v Čechách a na Moravě. Vystudoval gymnázium v Kroměříži, filozofii v Brně a práva v Olomouci. Vybudoval cukrovar v Kvasicích a stal se předsedou hospodářského spolku na Hané. V oboru pak působil po zbytek života. Založil také závody v Modřanech, Sadové a Zdicích. Roku 1870 prosadil vznik českého cukrovarnického spolku a stal se jeho předsedou. Stál také u vzniku úvěrního ústavu v Hradci Králové a Živnobanky v Praze, byl ředitelem Hypoteční banky Království českého. Olomoucká obchodní komora jej v době pobytu na Moravě zvolila za poslance do sněmovny.

Bohatá byla i jeho činnost v oblasti národní kultury. Stal se zakládajícím členem Hlaholu, Sokola, Umělecké besedy, Měšťanské besedy, Slovanské besedy ve Vídni a Moravské besedy v Brně. Nejvýznamnější pozicí pak bylo jeho předsednictví ve sboru pro vystavění Národního divadla, které zastával od roku 1864. Společně s Karlem Sladkovským měl velké zásluhy o zdárný výsledek celého projektu.

Byl blízkým přítelem Karla Linhy, starosty Sokola. Urbánek byl současníky uznávaný pro vlastenectví, obětavost, čestnost a poctivost. Byl považovaný za vzor vzdělaného průmyslníka, národovce i lidumila. Roku 1866 se stal nositelem Řádu Františka Josefa.

Literatura: Ottův slovník naučný XXVI, 1907; Rieger, František Ladislav. Slovník naučný IX. Praha, 1872; Spáčil, Jindřich. Lásky a rebelie. Brno: Krajské nakladatelství, 1961.

Personální složka v Divadelním archivu Národního divadla P 10492 obsahuje převzaté materiály s životopisnými údaji.