Narozen v Mladé Boleslavi, zemřel v Praze. Po absolvování gymnázia ve svém rodišti (1875–1883) studoval na pražské právnické fakultě (1883–1887), ale studia po sedmi semestrech zanechal. Několik let pracoval na finančním úřadě a v advokátní kanceláři. Byl dobrým pianistou a velkým milovníkem hudby. V letech 1888–1895 byl hudebním referentem časopisu Dalibor, pak psal o hudbě do časopisu Světozor. Roku 1889 navrhl zřízení Smetanova muzea při Národním divadle. Od roku 1898 až do smrti byl redaktorem Národní politiky, v níž mj. založil a vyplňoval rubriku Ze soudní síně. Patřil k agilním členům spisovatelského spolku Máj. Těžiště jeho literárního díla tvoří krátké humoristické prózy, uplatnil se též jako libretista a dramatik. Překládal z francouzštiny a němčiny; jako publicista otiskoval fejetony, causerie, črty, literární, divadelní a hudební recenze, jubilejní články a nekrology.