Jan Theobald Held
Datum narození
11.12.1770
Datum úmrtí
30.06.1851
Životopis
Narozen v Třebechovicích pod Orebem, zemřel v Praze. Psán též Jan Děpold Held, používal i pseudonym Jan Orebský. Studoval na piaristickém (od 1785) a na staroměstském (od 1789) gymnáziu jako stipendista; po tříletém filozofickém kurzu na Univerzitě Karlově se rozhodl pro medicínu (od 1792) a po promoci (MUDr., 1797) se stal primářem v nemocnici Milosrdných bratří (téměř 30 let). Byl oblíbeným lékařem, děkanem lékařské fakulty (1818–1819, 1823–1825) i rektorem Univerzity Karlovy (1826–1827), pěstoval horlivě hudbu (barytonista, houslista, violista a zvláště kytarista) a účastnil se obrozenského hnutí (též jako skladatel).
Působil též jako předseda Spolku pro pěstování hudby církevní v Čechách. A. Jirásek jej oslavil v románu F. L. Věk. Stal se čestným občanem města Plzně a rodných Třebechovic, kde má pomník. Heldovo umění rostlo z obdivu k Mozartovi a zčásti i k Beethovenovi, k němuž putoval do Vídně (1803). Mimo to na něho působila berlínská škola v tvorbě písní pro měšťanskou a šlechtickou společnost. Řada z nich vyšla tiskem, komponoval na texty české, německé a italské. Tematický soupis jeho skladeb sestavil Josef Milota, zůstal však v rukopise.