Narozen ve Vlašimi, zemřel v Bad Kissingenu (Německo). V Praze studoval práva a filozofii. V letech 1866–1867 byl vychovatelem v Moskvě. Později se stal žurnalistou a jako zpravodaj Národních listů navštívil několikrát Rusko a Balkán; roku 1877 byl válečným zpravodajem na rusko-tureckém bojišti. V redakci Národních listů působil v letech 1870–1916, redigoval Lumír (1873–1876) a Květy (1879–1899).
Psal povídky i romány, ale mnohem větší význam má v jeho tvorbě žurnalistika a s ní spojená drobná próza (fejetony, cestopisné obrázky, črty ze společnosti, národopisné obrázky, reportáže, kritiky). Pro poznání kulturního a politického ovzduší doby jsou důležité jeho práce memoárové. Trvalou stopu v rozvoji české literatury však zanechala Hellerova organizační a redaktorská činnost, především v Lumíru a Květech, z nichž se hlavně Hellerovou zásluhou staly přední orgány autorů 2. poloviny 19. století.