Narozen v Mostě, zemřel v Rottachu (NSR). V roce 1924 ukončil studium architektury na ČVUT Praha. Pracoval jako lodní konstruktér, záhy se však jeho zájem zcela přesunul k divadlu. Patřil ke skupině mladých umělců, kteří v roce 1924 založili Osvobozené divadlo. Spolupracoval zde s režisérem J. Frejkou a J. Honzlem, poté se stal šéfem výpravy v divadle v Olomouci (1927–1929) a opět se vrátil do Prahy. Od roku 1924 se datuje jeho spolupráce s Národním divadlem, která trvala až do jeho odjezdu do USA. Byl hlavním představitelem konstruktivismu na českých jevištích. Své scénické návrhy vystavoval mimo jiné na Mezinárodní divadelní výstavě v Muzeu moderního umění (New York, 1934) a souborně v Uměleckoprůmyslovém muzeu Praha (1935). Věnoval se také architektuře výstav (známé instalace: sklářská výstava, Praha 1933; výstavní pavilón na Světové výstavě, Brusel 1935), projektoval i obytné domy a interiéry (dům na Babě, 1932).

Ještě před nacistickou okupací odjel do USA (1938), aby vedl instalaci čs. expozice na světové výstavě v New Yorku a San Francisku. Vypuknutí světové války mu zabránilo v návratu do vlasti. Během války a po ní přednášel architekturu v Pasadeně (Kalifornie), založil zde oddělení průmyslového designu, od roku 1945 působil na kolumbijské univerzitě v New Yorku jako profesor architektury. V zahraničí též publikoval teoretickou literaturu. Po odjezdu z ČSR pro divadlo již nepracoval. Zemřel během léčebného pobytu v Bavorsku.