Graciela de Gyldenfeldt
Životopis
Argentinská sopranistka narozená v Buenos Aires, kde se jí dostalo pěveckého školení na Instituto Superior de Arte při Teatro Colón. První rolí, v níž v Buenos Aires v roce 1979 vystoupila, byla Norina z Donizettiho Dona Pasquala. Na začátku její pěvecké kariéry stál Plácido Domingo, který ji v Buenos Aires slyšel, rozpoznal její talent a stal se jí uměleckým mentorem. V roce 1980 přijala svoje první evropské angažmá v Městském divadle v Bernu. Její vstupní rolí byla Gilda v Rigolettovi, dále zde zpívala např. Paminu v Kouzelné flétně, Zerlinu v Donu Giovannim, Echo ve Straussově Ariadně na Naxu, Princeznu Labuť v Korsakovově Pohádce o caru Saltanu, titulní roli ve Flotowově Martě, Corillu v Donizettiho Poprasku v opeře, nebo Valencienne v Lehárově operetě Veselá vdova.
V letech 1982-86 náležela jako jeden z nejmladších členů k ansámblu Státní opery ve Vídni. V takto renomovaném operním domě začínala znovu od menších a středních rolí jako Barbarina ve Figarově svatbě, Giannetta v Nápoji lásky, Frasquita v Carmen, Clorinda v Popelce, Marcelina ve Fideliovi, ad. Ve Vídni hostovala i v Lidové opeře jako Paní Fluth v Nikolaiových Veselých ženách windsorských.
Dalším rozhodujícím mužem na její umělecké dráze byl dirigent Herbert von Karajan, který ji pozval k účinkování na Salcburském festivalu (1984-86, např. Frasquita v Carmen nebo Tebaldo v Donu Carlosovi). Tato zkušenost měla pro další její rozvoj zásadní význam. V následujících dvou letech se školila na obor lirico-spinto a jako první roli v tomto zařazení vytvořila v roce 1988 s operní společností Forum v holandském Entschede titulní postavu v Pucciniho aktovce Sestra Angelica. Později zde vystoupila ještě jako Mimi v Bohémě a Donna Elvira v Donu Giovannim. V té době byla smluvně vázána s divadlem v Kielu, kde ji mohli návštěvníci vidět jako Chrysothemis v Elektře, Káťu Kabanovou, Ellen Orfordovou v Peteru Grimesovi, Violettu v La traviatě, Luisu Millerovou. V roce 1990 zde účinkovala v německé premiéře opery Franca Leoniho L’Oracolo, 1991 zde zpívala Princeznu v Zemlinského opeře Es war einmal (Bylo nebylo), roli, kterou vytvořila v pražské inscenaci v roce 2000. Následovaly Pucciniho Manon Lescaut a Tosca, Marietta v Korngoldově Mrtvém městě, Madama Butterfly, Liu v Turandot, nebo Císařovna ve Straussově Ženě bez stínu. Další úkoly ji čekaly při pohostinských hrách ve Florencii (Elena v Boitově Mefistofelovi po boku Samuela Rameye), Římě (titulní role v Undině E. T. A. Hoffmanna), v opeře v Dallasu (Salud ve Fallově opeře La vida breve), Cincinnati (titulní Carmen), německém Freiburgu a rakouském Klagenfurtu (Amelia v Simonu Boccanegrovi).
Po ukončení smlouvy s divadlem v Kielu v roce 1995 nadále působila ve svobodném povolání a hostovala na předních evropských, severoamerických a jihoamerických scénách. Odborná kritika oceňovala její výkony pro vřelý témbr hlasu a silné jevištní vyzařování.
Pro label Astor – Telos Music nahrála CD „Puentes“ s písněmi argentinských skladatelů Ernesta Drangosche, Héctora Panizzy a Celestina Piaggia. Spolupracuje pedagogicky s mladou pěveckou generací.
Role
Es war einmal (Státní opera Praha) premiéra SEZONA 1999/2000 - Princezna
Fotogalerie
Es war einmal 18.03.2000 Evan Bortnick (Princ), Graciela de Gyldenfeldt (Princezna)
Foto: Josef Ptáček
Es war einmal 18.03.2000 Evan Bortnick (Princ), Graciela de Gyldenfeldt (Princezna)
Foto: Josef Ptáček
Es war einmal 18.03.2000 Evan Bortnick(Princ),Graciela de Gyldenfeldt(Princezna),Ulf Paulsen(Kašpar)
Foto: Josef Ptáček
Es war einmal 18.03.2000 Graciela de Gyldenfeldt (Princezna), Evan Bortnick (Princ)
Foto: Josef Ptáček
Es war einmal 18.03.2000 Graciela de Gyldenfeldt (Princezna), Evan Bortnick (Princ)
Foto: Josef Ptáček
Es war einmal 18.03.2000 Graciela de Gyldenfeldt (Princezna), Evan Bortnick (Princ)
Foto: Josef Ptáček
Es war einmal 18.03.2000 Graciela de Gyldenfeldt (Princezna), Tomáš Černý (Nápadník)
Foto: Josef Ptáček
Es war einmal 18.03.2000 Graciela de Gyldenfeldt(Princezna),Evan Bortnick(Princ),Ulf Paulsen(Kašpar)
Foto: Josef Ptáček