Francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik, vrcholný představitel romantismu. Narodil se v Besanconu, zemřel v Paříži. Byl třetím synem Josepha Léopolda Sigisberta a Sophie Hugových. Otec byl důstojníkem v Napoleonově armádě a kvůli práci se musela rodina často stěhovat. Bydleli v Itálii nebo Španělsku. Manželce neustálé přesuny vadily, tak Josepha v roce 1803 krátce opustila a usadila se v Paříži. Roku 1819 založil Victor se svým bratrem Abelem čtrnáctideník, ve kterém publikovali literární a divadelní kritiky. Mladík se v té době zamiloval do Adele Foucher, se kterou se tajně zasnoubil, neboť matka vztah neschvalovala. Oženil se až po její smrti v roce 1821. V roce 1833 nastala v manželství krize, neboť se Hugo seznámil s herečkou Juliette Drouet, která se stala jeho milenkou. Jeho žena měla milostný poměr s kritikem Sainte-Beuvem, jenž byl dobrým přítelem Huga. Spisovatel měl za život více milenek, vztah s Juliette však trval 50 let. Napsal jí mnoho básní a jejich milostná korespondence vyšla knižně v roce 1964.

Ve 40. letech 19. století vstoupil do politiky a byl zvolen do parlamentu za konzervativce. Vyslovoval se proti sociálním nerovnostem, trestu smrti a hájil svobodu tisku. Nejprve byl zastáncem Napoleona III., poté názor změnil. Panovník v roce 1851 provedl převrat, Hugo tak musel odejít do exilu, v němž setrval 20 let. Věhlas získal svými básněmi, které zahrnovaly milostnou, lyrickou i satirickou poezii. Ceněna je vybroušenost formy a barvité líčení nálad a pocitů.

První sbírka Ódy a rozmanité básně vyšla v roce 1822. Následovaly např. Východní zpěvy (1829), Podzimní listí (1831), Zpěvy soumraku (1835), Kontemplace (1855), Hrozný rok (1872), Papež (1878) nebo Osel (1880). Napsal několik divadelních her, mezi které patří Cromwell (1827), Král se baví (1823), Hernani (1830), Lukrécie Borgia (1833), Marie Tudorovna (1833), Ruy Blas (1838). Mezi jeho nejznámější romány patří Chrám Matky Boží v Paříži (1831), který se odehrává v 15. století v době vlády Ludvíka XI. Bídníci (1862) jsou románem, který byl brzy po svém vydání úspěšný a přeložen do mnoha jazyků. Vypráví o Jeanu Valjeanovi, který byl za krádež chleba poslán na galeje, odkud se několikrát pokusil utéct. Po propuštění se mu změní život a stane se z něj úspěšný podnikatel, který pomáhá chudým. Dílo kritizuje rozdělení tehdejší společnosti a autor v něm poukazuje na sociální nerovnosti doby. Román obsahuje prvky realismu a naturalismu a dnes je považován za jedno z nejlepších děl 19. století, v době vydání však obdržel spíše negativní kritiky. Mezi Hugovy další romány patří Poslední den odsouzence (1829), Dělníci moře (1866), Muž, který se směje (1869) nebo Devadesát tři (1874). Kromě románů psal také cestopisy a eseje.

Pracovní text hry Angelo, tyran Padovánský (v ND neuvedené) v knihovně archivu ND, sign. r 189
Pracovní text hry Angelo vladař Padovánský (v ND neuvedené) v knihovně archivu ND, sign. r 2572