Emanuel Chvála
Datum narození
01.01.1851
Datum úmrtí
28.10.1924
Životopis
Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Skladatel a hudební kritik. Studoval reálku v Praze a techniku ve Vídni. Celý život byl železničním úředníkem bývalé Buštěhradské dráhy. V klavíru byl žákem C. Müllera a J. Cainera, v hudební teorii a skladbě J. Förstra a Z. Fibicha. Byl členem a funkcionářem Umělecké besedy (spolupracoval na pořádání Populárních koncertů 1886–1892), podílel se členstvím v Jednotě pro zvelebení hudby v Čechách na vedení pražské konzervatoře. Dále byl členem České akademie věd a umění (od 1895), předseda spolku J. Dalcroze (od 1919) aj. Na podnět J. V. Sládka začal referovat v Lumíru (1878), v Poslu z Prahy (1879) a Daliboru (1879). Nejvýrazněji činný byl v kritice v denním tisku – referoval v novinách Politik (od 1880) a sesterském listu Národní politika (1880–1921). Dobré služby české hudbě vykonal též publikační činností v jazyce německém.
Je autorem titulů