Německá mezzosopranistka argentinského původu narozená 1955 v Buenos Aires. V rodném městě dosáhla hudebního a hereckého vzdělání, díky svému talentu a vítězstvím v pěveckých soutěžích dostala již velmi brzy příležitost hostovat v legendárním Teatro Colón. Tam si vypracovala širší repertoár a přestože později zakotvila v Evropě, svou domovskou scénu navštěvovala i nadále při pohostinských operních a koncertních vystoupeních. Za svoje výkony v Teatro Colón v roce 2000 byla argentinským Sdružením hudebních kritiků vyhlášena za nejlepší zpěvačku sezony. 3. 12. 2008 byla Graciela Alperyn jmenována městem Buenos Aires výjimečnou osobností v oblasti kultury. V rodném městě také po řadu let pořádá mistrovské kursy zpěvu.
V roce 1984 přesídlila do Evropy a nejprve se na dva roky stala členkou Musiktheater im Revier v Gelsenkirchenu. Již tehdy začala její pohostinská činnost i na různých jiných scénách. Po dvou sezonách změnila své působiště za Hesenské státní divadlo ve Wiesbadenu, jehož občankou se na základě uděleného státního občanství v roce 1994 stala. V té době zpívala Rosinu, Sexta, Octaviana, Komponistu, Fricku (Valkýra), Charlotte, Carmen, Dalilu, Eboli nebo Santuzzu, stále častěji pak zařazovala písňové koncerty z dílny německých, italských, francouzských, španělských i ruských skladatelů. Svoje nejvyhlášenější partie zpívala stále častěji na nejvýznamnějších německých, evropských i zámořských operních scénách a festivalech, např. v Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Düsseldorfu, Frankfurtu, Stuttgartu, Mnichově, Miláně, Zürichu, Oslo, Kodani, Paříži, Budapešti, Benátkách, Bologni, Barceloně, Riu de Janeiro, Sao Paulu, Tchaj-pej; ve Státní opeře Praha účinkovala na Verdi festivalu 2000.
Zpívala s významnými partnery, např. roli Carmen s tenoristy Neilem Shicoffem, Franciskem Araizou i Plácidem Domingem. V Carmen slavila všeobecně úspěchy, mj. v režii Jeana-Pierra Ponnella v Zürichu, na festivalu v Avenches, v režii Liny Werthmüller v Mnichově, dále v Benátkách, Sao Paulu, Ascoli, nebo v Opéra Bastille v Paříži. Její výkon v této roli je zaznamenán na nahrávce firmy Naxos. Za nejlepší Carmen roku získala v srpnu 2000 v Itálii mezinárodní cenu „Premio Lirico Internazionale Mario Tiberni“. Rovněž řada dirigentských osobností, s nimiž spolupracovala, je pro zpěvaččino portfolio dostatečně výmluvná - James Conlon, Franz Paul Decker, Rafael Frühbeck de Burgos, Marek Janowski, Siegfried Köhler, Uwe Mund, Garcia Navarro, Ulf Schirmer, Hans Wallat či Nello Santi.
Po triumfech v úlohách Dalily, Amneris a Santuzzy začala být stále častěji zvána do dramatického oboru. Z dalších jejích rolí si zaslouží být jmenovány Herodias (Salome) a Klytaimnestra (Elektra) v operách Richarda Strausse, Marina Mníšková v Musorgského Borisi Godunovovi, Marie v Bergově Vojckovi, Wagnerova Brangäna (Tristan a Isolda) a Fricka (Zlato Rýna), Žena v Schönbergově Očekávání, Mrs. Quickly ve Verdiho Falstaffovi. Rovnocennou pozornost věnovala koncertní činnosti – zde připomeňme altová sóla v Mahlerově 3. symfonii a Písni o zemi, stejně jako jeho Písně potulného tovaryše, dále altové sólo ve Verdiho Requiem a v Brahmsově Altové rapsodii, písňové cykly Hectora Berlioze Letní noci a Wernera Egka Pokušení sv. Antonína.
Kromě Carmen nahrála zpěvačka svoje profilové CD „Graciela Alperyn: Portrét“ (Arte Nova), Verdiho Requiem (Koch Disco), Azucenu v Trubadúrovi (Arte Nova) ad. Průběžně se věnuje pedagogické práci s mladou pěveckou generací, v roce 2012 připravila a vedla mezinárodní italsko-německý projekt „Opera Studio Workshop – L´elisir d´amore“ realizovaný postupně na několika místech v Itálii a Německu.