Narozen v Chrudimi, zemřel tamtéž. Literární kritik, překladatel z francouzštiny, italštiny, němčiny a slovenštiny. V roce 1920 maturoval na chrudimském reálném gymnáziu a v letech 1920–1924 studoval dějiny západních literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po doktorátu získal stipendium k dalšímu studiu v Aix-en-Provence (1924–1925) a v Paříži (1925–1926). Po návratu se krátce věnoval pedagogické činnosti, poté (1928) přijal místo archívního a knihovního pracovníka v Knihovně Univerzity Komenského v Bratislavě.
Od r. 1939, kdy se po rozdělení Československa vrátil do Prahy, byl do 1948 zaměstnancem Knihovny vysokých škol technických, odkud byl z politických důvodů převeden do Národní a univerzitní knihovny. Po osamostatnění Národní knihovny v roce 1949 byl vedoucím jejího oddělení současné bibliografie, kde spoluredigoval Bibliografický katalog ČSR; nově tu zavedl předmětová hesla a anotace. Současně 1942–1948 přednášel na Státní knihovnické škole dějiny nakladatelství a v posledních letech i dějiny české literatury. R. 1957 odešel do invalidního důchodu.