Narozen v Hudlicích u Berouna, zemřel v Praze. V letech 1788-1792 studoval v Praze na piaristickém gymnáziu, 1795-1799 se věnoval studiu filozofie a práv. Stal se učitelem na gymnáziu v Litoměřicích, kde soukromě vyučoval češtině i v bohosloveckém semináři. V roce 1815 přešel na staroměstské gymnázium do Prahy (1834-1845 ředitelem), kde v nepovinném vyučování češtiny pokračoval. Jungmann byl přesvědčen o životaschopnosti českého jazyka a tím celé české kultury a hned od počátku své učitelské činnosti si kladl za cíl pomáhat jeho rozvoji. Svůj program založil na jazykovém pojetí národa a důsledně jej svým životním dílem naplňoval (pětisvazkový Slovník česko-německý byl největším počinem obrozenské vědy). Velký význam měla Jungmannova činnost překladatelská - svými překlady záměrně volených děl vyspělých literatur položil základy novodobého českého básnického jazyka. Pohřben na Olšanských hřbitovech (III, 8, 28a), Praha 3.