Narodil se v Budapešti, kde také absolvoval Státní baletní školu. Po svém prvním angažmá, na pozici sólisty Maďarské státní opery, přijal r. 1972 nabídku stát se prvním sólistou souboru Bavorské státní opery v Mnichově. Téměř celou svou profesionální kariéru pak působil v německy mluvících oblastech Evropy. Poté, co odešel z Mnichova, sloužil jako šéf baletních souborů v Dortmundu, Bonnu a Basileji. Na všech scénách fascinoval diváky vlastními úpravami klasických děl, jejichž děj imaginativně přetvořil v nové příběhy. Spící krasavice se tak proměnila v balet Anastasie – Poslední dcera Romanovců a jeho adaptace Čajkovského Louskáčka také zahrnuje slavnou vánoční povídku Charlese Dickense o napraveném lakomci Scroogovi.
Je jedním z několika málo významných evropských choreografů, kteří se zapáleně snaží o uchování tradice celovečerních baletů. Jako témata si vždy vybírá lidské příběhy, které prostřednictvím tance důvtipně převypráví novým, neotřelým způsobem. Jeho díla vynikají invencí a důvtipem, a stejně tak se vyznačují značným smyslem pro dramatičnost a nejvyšší mírou muzikálnosti. Klasické balety ho nepřitahují jen svým dramatickým obsahem, ale především geniální hudbou. K vytváření jejich upravených verzí ho motivuje zejména to, že ještě před sto lety klasické balety nebyly s to vyjádřit psychologické a osobnostní odstíny zobrazovaných postav. Klasickému dědictví však zůstává věrný jako základu pro svou tvorbu.
Jeho umělecké krédo nahlížet tradiční témata v souladu s dobou si vysloužilo uznání ve slavném baletním souboru Deutsche Oper am Rhein, jehož směřování zásadně ovlivnil během svého třináctiletého působení a jehož mistrovství ocenili nejen diváci v Düsseldorfu a Duisburgu, ale také milovníci tance v dalších městech Německa a jinde ve světě. Po zásluze byl v publikaci Tanzgeschichte des 20. Jahrhunderts in einem Band (Historie tance ve 20. století v jednom svazku) označen za pravděpodobně „nejlepšího choreografa – vypravěče současnosti“. V roce 2001 byl jmenován čestným profesorem Taneční akademie v Budapešti, r. 2007 získal Záslužný řád Severního Porýní-Vestfálska, r. 2016 obdržel Rytířský kříž maďarského Záslužního řádu.
Od r. 2009 působí jako choreografem ve svobodném povolání. Spolu se svou asistentkou Joyce Cuoco nastudoval a uvedl svá mezinárodně proslulá díla po celém světě: balet Romeo a Julie se souborem West Australian Ballet v Perthu; Sen noci svatojánské a Louskáčka na scéně Bádenského státního divadla v Karlsruhe; choreografii Coppélie na Montmartru v Národním divadle v Brně; dílo Carmina Burana na Letním divadelním festivalu ve Splitu, v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a Albánském národním divadle v Tiraně; choreografii Lucidor ve Würzburgu a Brně; Sen noci svatojánské v Lotyšské národní opeře v Rize, Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a v Györu; Spící krasavici ve Státní opeře Praha a v Karlsruhe, Othella v Národním divadle v Praze.

Aktualizace: prosinec 2017