Teatroložka a orientalistka, odbornice na asijské divadelní kultury. Narodila se v Brně. Po maturitě v roce 1947 začala studovat na katedře Dálného východu filozofické fakulty Univerzity Karlovy, obor sinologie a orientalistika. Paralelně navštěvovala po několik semestrů ateliér K. Svolinského a ateliér scénografie F. Tröstera. V roce 1952 získala na katedře Dálného východu titul PhDr. a v letech 1954–1960 zde působila jako odborná asistentka s orientací na tradiční čínské divadlo. V důsledku kádrových změn byla nucena toto pracoviště opustit. Přijala tedy možnost přednášet v rámci filozofické fakulty na oddělení dějin a teorie divadla a plně se věnovat tématu asijských divadelních kultur.

Studijní cesty v letech 1957–1958 (Čína), 1966 (Japonsko) a 1978 (Indie) jí umožnily seznámit se bezprostředně s dosud živými tradičními scénickými formami, k nimž většinou na místě pořizovala obrazovou dokumentaci vlastními kresbami i fotografiemi. V zahraniční odborné literatuře získala záhy renomé studiemi o regionálních divadlech v Číně a překladem rozsáhlého dramatu z konce 17. století Vějíř s broskvovými květy (Odeon 1968), který jako první západní sinolog převedla do evropského jazyka. Tento překlad opatřený strukturální analýzou obhájila v roce 1969 jako habilitační práci.

Její publikační činnost představuje základní literaturu oboru teatrologie asijských zemí u nás. Jedná se především o publikace Vítr v piniích – Japonské divadlo (spolu s M. Novákem, Odeon 1976), Pod praporem krále nebes – Divadlo v Indii (spolu s D. Zbavitelem, Odeon 1987), Divadelné kultury východu (kolektiv autorů, Tatran 1987), Čínské divadlo (Panorama 1992) a antologii Asijské divadlo na konci milénia (Academia 2003). Jako odborná redaktorka připravila k vydání překlad Slovníku divadelní antropologie E. Barby a N. Savarese (Nakladatelství Lidové noviny a Divadelní ústav 2000). Zasloužila se též o vydání překladů her z této oblasti, jakož i vědeckých studií, např. sémiotických rozborů hereckého umění v Japonsku. V Japonsku jí byla roku 1999 udělena cena Nadace herečky Jasue Jamamoto jako uznání celoživotního studia a šíření znalostí o asijském divadle.