Český hudební skladatel, narodil se v Praze, zemřel tamtéž. V letech 1933–1938 studoval skladbu na pražské konzervatoři (u J. Řídkého) a na mistrovské škole (u J. Křičky). V letech 1939–1946 pracoval jako hudební režisér Československého rozhlasu v Praze, v letech 1950–1953 jako šéfredaktor hudebního nakladatelství Orbis, 1960–1969 byl docentem skladby na JAMU.

Těžiště jeho celoživotní tvorby tkví ve skladatelské činnosti. V poválečných letech vytvořil řadu filmových hudeb. Od 60. let ve své tvorbě uplatnil principy Nové hudby, včetně aleatoriky a prvků elektronické hudby. Autor 9 symfonií, instrumentálních koncertů, komorní tvorby, skladeb klavírních a vokálně instrumentálních, opery Muzikantská pohádka, vokální a jiné hudby. Působil jako hudební kritik Lidových novin, napsal hudebně teoretickou knihu Konstanty.