Německý hudební skladatel. Narodil se v Mannheimu, zemřel v Detmoldu. Hudbu studoval v Berlíně u Wolfurta, Rufera a Blachera. Je jedním z nejvýznamnějších německých skladatelů poválečného období. Jeho dramatický styl prozrazuje Blacherův vliv a obsahuje expresionistické prvky vycházející z Berga a Schönberga. Těžká dodekafonická struktura však často bránila posluchačům jeho hudbu pochopit. Později svůj výrazový jazyk zjednodušil a pročistil.

Zkomponoval i několik oper podle klasického vzoru, tedy s jednotlivými čísly. Přitahovalo ho zhudebňování význačných literárních předloh (např. podle Schillerova Loupežníka, 1957). Jeho technika často umožní vyniknout dramatickému textu předlohy nebo její upravené verzi pomocí složitě vrstvené hudební složky. K jeho dalším operám patří Figarův rozvod (1963), Soudný den (1980), Zpověď o postní noci (1983) a zejména Jacobowsky a plukovník (1965) podle Franze Werfela.